- byl básníkem, dramatikem i ...

- byl básníkem, dramatikem i prozaikem
- jako básník vyjadřoval citové okouzlení, které dával do jazyka, který používal

- próza: Stříbrný vítr (1910) – jedná se o generační střet, vystupuje touto prózou proti církvi
Hlavní postavou je mladý chlapec Ratkin s otevřeným srdcem, který hledá nějaký vzor ve světě dospělích. Vždy je ale zklamán. Pochází z přísné rodiny. Otec nezná slitování a to chlapce svazovalo. Matka byla pokornou ženou, která se manželovi podřizovala a Ratkin jí za to pohrdal. Chlapec se nakonec setká se svým strýcem, který má pro něj pochopení,ale také ho zklame, protože spáchá sebevraždu. Generace mladých nechce být jako jejich otcové. Nechtějí být moralisté.
- Šrámek zde zdůrazňuje citovost, je to lyrizovaná próza
- válka silně ovlivňovala tvorbu těchto buřičů
-mladé generaci se nedůvěřuje.

Viktor Dyk
- byl prozaikem, novinářem, překladatelem
- vyjadřuje tvrdý odpor vůči měšťákovi
- sbírka: Satiry a sarkasmy – mnoho ironie
- kritika maloměšťáckého pokrytectví
- próza: Krysař – napsal podle staroněmecké pověsti
- je autorem válečné tetralogie ( = soubor 4 sbírek) – básně vycházející ze strašné válečné situace

Karel Toman
Pohádky krve – z období symbolismu i trochu dekadence
Měsíce – paralela práce a přírody, symboly

Gellner měl nejnešťastnější osud – padl ve válce.

S.K.Neumann –

S.K.Neumann – byl vůdčí osobností, básník, prozaik, publicista a překladatel
Jsem apoštolem nového bytí
Já jsme ten, kdo nesu dobrou zprávu
- vitalismus nejvíce v knize Kniha lesů vod a strání
- dále napsal Ave, Satan – obrazy vzpoury, boje
- obdivoval techniku, rozum člověka. Tomuto období se říká období civilizační, napsal sbírku Nové zpěvy – popisuje jak vypadá rotačka – stroj na tiskání novin

- spolupracoval s časopisem Moderní revue, později vydával anarchistický časopis Nový kult
- jeho první sbírky mají znaky symbolistické poezie Apostrofy hrdé a vášnivé
- svůj politický postoj vyjadřuje sbírkou Rudé zpěvy - proletářství

Fráňa Šrámek
- patří mezi anarchisty
- první sbírkou: Života bído přec tě mám rád (1905)
Modrý a rudý – báseň Raport
- vyjadřoval svůj odpor k autoritám – armáda
- pohrdal měšťákem
- jeho nejznámější sbírkou Splav (1916) – je v něm kontrast (milostná lyrika x válka), připomíná, že člověku by měla být vlastní láska, život a že se člověk o to musí také přičinit, nemá se žít pro válku,ale pro lásku, má písňové prvky

Generace mladších buřičů = anarchisté

- stejně jako starší vycházeli z kritického pohledu na život a společnost
- život nezatracovali – marnost jim byla cizí, říkali, že život i se svými problémy stojí za to
(tím se lišili od starších buřičů)
- odpor k měšťákovi – pohrdali jimi
- víra v lepší budoucnost (také odlišnost)

- byli spojeni jednou zkušeností – VÁLKA – proto také směřovali k vitalismu
- mezi anarchisti patřili – S.K.Neumann, F.Šrámek, Viktor Dyk, Karel Toman, František Gellner

Vitalismus = umělecký směr vnášívá do tvorby život

- ve své poezii vyjadřovali krásu života a obdiv k životu, přesto kritizovali měšťáka. V době války bylo potřeba připomenout lidem krásu života, že je potřeba žít.

Antonín Sova

- impresionista (imprese = dojem )
- nejvýznamnější sbírka Květy intimních nálad, dále Realistické sloky– srovnání venkova z něhož přišel a města, do kterého se dostal

Karel Hlaváček
- dekadent (dekadence = zmar, marnost)
- sbírky: Pozdě k ránu, Mstivá Kantiléna
- používá obrazy zmaru – smrt, hrob

Josef Svatopluk Machar
- na české prostředí se díval zvenčí (Vídeň), styděl se za situaci v Čechách, která byly kritická
- vyjadřoval ironii
- Čtyři knihy sonetů – Sonet o dějinách sonetů
- napsal básnický cyklus Svědomí věků (podle Legendy věků –Hugo) – zachytil významné okamžiky lidstva, vzorem společnosti by měla být antika
- dále román Magdalena
- ve svých dílech používá výtky proti měšťákovi.

V manifestu se shodli na odmítnutí ...

V manifestu se shodli na odmítnutí dosavadní tvorby, chtěli umění vrátit citovost. Je to dokument, v němž dávají najevo, že chtějí tvořit jinak než předchozí generace.

- jejich vzorem byli prokletí básníci

- tato generace se označovala jako generace buřičů – starší, mladší – vadil jim způsob života měšťáka, vyslovovali se proti pokrytectví maloměšťáků, vytýkají jim přílišné lpění na tradicích.
manifest je zaměřen hlavně proti měšťáckým konvencím ve společnosti i v literatuře
- dávali důraz na individualitu
- nikdy nebyli spjati programem, budoucnost viděli černě

Generace starších buřičů
- spjata s uměleckými směry: symbolismus, impresionismus, dekadence, realismus
- spojoval je odpor k měšťákovi, pocity deziluze, nedůvěry, marnosti

Otakar Březina
- symbolista (vyjadřuje se nepřímo skrze symboly) – těžko pochopitelné metafory, na první čtení nepochopitelné, jazyk bohatý, vytříbený.
- sbírka Tajemné dálky – báseň Moje matka – píše vlastně o svém životě, když mu zemřela matka tak on měl krutý osud, říká že smrt je pro něj vykoupením. Obrazy smrti, chudoby, pokory – hlavní vlastnost matky

Dcera bohatého sedláka Lízala.

Dcera bohatého sedláka Lízala. Rodiče jí vybrali manžela – mlynáře Vávru. Ona chce ale svého Francka. Maryša mlynáři řekne, že si ho vezme, ale že to bude kruté. Vávra si ji bere pro její majetek, ale její otec jí ho nedá, protože nechce, aby s penězi Vávra vykoupil zadlužený mlýn. Vávra se pak o peníze soudí. Maryša trpěla, že otec nechce Vávrovi peníze dát. Otec jí říká aby se vrátila domů, ale ona nechce, říká, že už je jednou poslechla, že se provdala proti své vůli a lidé by jí teď opovrhovali. Maryša by chtěla být s Františkem. Tajně se s ním schází , ale pak to všude rozhlásí. Vávra Maryše řekne, že jí odpustí, když na Františka zapomene. Maryša ale Vávru otráví a jde do vězení

- majetek se ztotožňoval s morálkou (hodně peněz = dobré vlastnosti)
- dále můžeme hovořit o divadle jako budově!

12.
Česká moderna, manifest české moderny

- od poloviny 90.let 19.století
1895 Manifest české moderny – základ programu české moderny
- název moderna dali básníkům měšťáci stejně jako prokletým básníkům. Básníci jej přijali, protože je odlišoval od ostatní tvorby.

Realistické drama

Henrich Ibsen – norský dramatik
Opory společnosti

A.P.Čechov – ruský dramatik
- udržuje děj v pozadí
Tři sestry, Racek

Gabriela Preisová
Gazdina róba
Její pastorkyně – zkomponoval Leoš Janáček. Jedná se o příběh dívky, která je sirotkem, vychovává jí kostelnička (ta má být příkladem morálky), lidé ji mají za vzor. Do dívky se zamiluje chlapec, ale ona má ráda jeho bratra. Ten k ní nic necítí, využije ji a ona s ním čeká dítě. Kostelnička ji ukrývá doma, než se dítě narodí a pak dítě utopí. Dívka je nešťastná a má se provdat. Příběh končí tragicky.

bratři Mrštíkové
Maryša – realistické drama, námět v němž je charakter člověka srovnáván s majetkem, který člověk vlastní. Národní divadlo ji odmítlo, protože je to krutá, realistická hra.
Mrštíkové uměli dobře vylíčit prostředí, ve kterém se hra odehrává, znali život lidí na venkově, zajímaly je vztahy.