ČESKÝ JAZYK

Byl básníkem, dramatikem i ...

2009-03-10T04:44:00.001-07:00

Fráňa Šrámek
- byl básníkem, dramatikem i prozaikem
- jako básník vyjadřoval citové okouzlení, které dával do jazyka, který používal

- próza: Stříbrný vítr (1910) – jedná se o generační střet, vystupuje touto prózou proti církvi
Hlavní postavou je mladý chlapec Ratkin s otevřeným srdcem, který hledá nějaký vzor ve světě dospělích. Vždy je ale zklamán. Pochází z přísné rodiny. Otec nezná slitování a to chlapce svazovalo. Matka byla pokornou ženou, která se manželovi podřizovala a Ratkin jí za to pohrdal. Chlapec se nakonec setká se svým strýcem, který má pro něj pochopení,ale také ho zklame, protože spáchá sebevraždu. Generace mladých nechce být jako jejich otcové. Nechtějí být moralisté.
- Šrámek zde zdůrazňuje citovost, je to lyrizovaná próza
- válka silně ovlivňovala tvorbu těchto buřičů
-mladé generaci se nedůvěřuje.

Viktor Dyk
- byl prozaikem, novinářem, překladatelem
- vyjadřuje tvrdý odpor vůči měšťákovi
- sbírka: Satiry a sarkasmy – mnoho ironie
- kritika maloměšťáckého pokrytectví
- próza: Krysař – napsal podle staroněmecké pověsti
- je autorem válečné tetralogie ( = soubor 4 sbírek) – básně vycházející ze strašné válečné situace

Karel Toman
Pohádky krve – z období symbolismu i trochu dekadence
Měsíce – paralela práce a přírody, symboly

Gellner měl nejnešťastnější osud – padl ve válce.

S.K.Neumann

2009-03-10T04:43:00.002-07:00

S.K.Neumann – byl vůdčí osobností, básník, prozaik, publicista a překladatel
Jsem apoštolem nového bytí
Já jsme ten, kdo nesu dobrou zprávu
- vitalismus nejvíce v knize Kniha lesů vod a strání
- dále napsal Ave, Satan – obrazy vzpoury, boje
- obdivoval techniku, rozum člověka. Tomuto období se říká období civilizační, napsal sbírku Nové zpěvy – popisuje jak vypadá rotačka – stroj na tiskání novin

- spolupracoval s časopisem Moderní revue, později vydával anarchistický časopis Nový kult
- jeho první sbírky mají znaky symbolistické poezie Apostrofy hrdé a vášnivé
- svůj politický postoj vyjadřuje sbírkou Rudé zpěvy - proletářství

Fráňa Šrámek
- patří mezi anarchisty
- první sbírkou: Života bído přec tě mám rád (1905)
Modrý a rudý – báseň Raport
- vyjadřoval svůj odpor k autoritám – armáda
- pohrdal měšťákem
- jeho nejznámější sbírkou Splav (1916) – je v něm kontrast (milostná lyrika x válka), připomíná, že člověku by měla být vlastní láska, život a že se člověk o to musí také přičinit, nemá se žít pro válku,ale pro lásku, má písňové prvky

Generace mladších buřičů = anarchisté

2009-03-10T04:43:00.001-07:00

- stejně jako starší vycházeli z kritického pohledu na život a společnost
- život nezatracovali – marnost jim byla cizí, říkali, že život i se svými problémy stojí za to
(tím se lišili od starších buřičů)
- odpor k měšťákovi – pohrdali jimi
- víra v lepší budoucnost (také odlišnost)

- byli spojeni jednou zkušeností – VÁLKA – proto také směřovali k vitalismu
- mezi anarchisti patřili – S.K.Neumann, F.Šrámek, Viktor Dyk, Karel Toman, František Gellner

Vitalismus = umělecký směr vnášívá do tvorby život

- ve své poezii vyjadřovali krásu života a obdiv k životu, přesto kritizovali měšťáka. V době války bylo potřeba připomenout lidem krásu života, že je potřeba žít.

Antonín Sova

2009-03-10T04:42:00.003-07:00

Antonín Sova
- impresionista (imprese = dojem )
- nejvýznamnější sbírka Květy intimních nálad, dále Realistické sloky– srovnání venkova z něhož přišel a města, do kterého se dostal

Karel Hlaváček
- dekadent (dekadence = zmar, marnost)
- sbírky: Pozdě k ránu, Mstivá Kantiléna
- používá obrazy zmaru – smrt, hrob

Josef Svatopluk Machar
- na české prostředí se díval zvenčí (Vídeň), styděl se za situaci v Čechách, která byly kritická
- vyjadřoval ironii
- Čtyři knihy sonetů – Sonet o dějinách sonetů
- napsal básnický cyklus Svědomí věků (podle Legendy věků –Hugo) – zachytil významné okamžiky lidstva, vzorem společnosti by měla být antika
- dále román Magdalena
- ve svých dílech používá výtky proti měšťákovi.

V manifestu se shodli na odmítnutí ...

2009-03-10T04:42:00.001-07:00

V manifestu se shodli na odmítnutí dosavadní tvorby, chtěli umění vrátit citovost. Je to dokument, v němž dávají najevo, že chtějí tvořit jinak než předchozí generace.

- jejich vzorem byli prokletí básníci

- tato generace se označovala jako generace buřičů – starší, mladší – vadil jim způsob života měšťáka, vyslovovali se proti pokrytectví maloměšťáků, vytýkají jim přílišné lpění na tradicích.
manifest je zaměřen hlavně proti měšťáckým konvencím ve společnosti i v literatuře
- dávali důraz na individualitu
- nikdy nebyli spjati programem, budoucnost viděli černě

Generace starších buřičů
- spjata s uměleckými směry: symbolismus, impresionismus, dekadence, realismus
- spojoval je odpor k měšťákovi, pocity deziluze, nedůvěry, marnosti

Otakar Březina
- symbolista (vyjadřuje se nepřímo skrze symboly) – těžko pochopitelné metafory, na první čtení nepochopitelné, jazyk bohatý, vytříbený.
- sbírka Tajemné dálky – báseň Moje matka – píše vlastně o svém životě, když mu zemřela matka tak on měl krutý osud, říká že smrt je pro něj vykoupením. Obrazy smrti, chudoby, pokory – hlavní vlastnost matky

Dcera bohatého sedláka Lízala.

2009-03-10T04:41:00.002-07:00

Dcera bohatého sedláka Lízala. Rodiče jí vybrali manžela – mlynáře Vávru. Ona chce ale svého Francka. Maryša mlynáři řekne, že si ho vezme, ale že to bude kruté. Vávra si ji bere pro její majetek, ale její otec jí ho nedá, protože nechce, aby s penězi Vávra vykoupil zadlužený mlýn. Vávra se pak o peníze soudí. Maryša trpěla, že otec nechce Vávrovi peníze dát. Otec jí říká aby se vrátila domů, ale ona nechce, říká, že už je jednou poslechla, že se provdala proti své vůli a lidé by jí teď opovrhovali. Maryša by chtěla být s Františkem. Tajně se s ním schází , ale pak to všude rozhlásí. Vávra Maryše řekne, že jí odpustí, když na Františka zapomene. Maryša ale Vávru otráví a jde do vězení

- majetek se ztotožňoval s morálkou (hodně peněz = dobré vlastnosti)
- dále můžeme hovořit o divadle jako budově!

12.
Česká moderna, manifest české moderny

- od poloviny 90.let 19.století
1895 Manifest české moderny – základ programu české moderny
- název moderna dali básníkům měšťáci stejně jako prokletým básníkům. Básníci jej přijali, protože je odlišoval od ostatní tvorby.

Realistické drama

2009-03-10T04:41:00.001-07:00

Henrich Ibsen – norský dramatik
Opory společnosti

A.P.Čechov – ruský dramatik
- udržuje děj v pozadí
Tři sestry, Racek

Gabriela Preisová
Gazdina róba
Její pastorkyně – zkomponoval Leoš Janáček. Jedná se o příběh dívky, která je sirotkem, vychovává jí kostelnička (ta má být příkladem morálky), lidé ji mají za vzor. Do dívky se zamiluje chlapec, ale ona má ráda jeho bratra. Ten k ní nic necítí, využije ji a ona s ním čeká dítě. Kostelnička ji ukrývá doma, než se dítě narodí a pak dítě utopí. Dívka je nešťastná a má se provdat. Příběh končí tragicky.

bratři Mrštíkové
Maryša – realistické drama, námět v němž je charakter člověka srovnáván s majetkem, který člověk vlastní. Národní divadlo ji odmítlo, protože je to krutá, realistická hra.
Mrštíkové uměli dobře vylíčit prostředí, ve kterém se hra odehrává, znali život lidí na venkově, zajímaly je vztahy.

- próza v níž ocenil neznámé české vlastence –

2009-03-10T04:40:00.002-07:00

- próza v níž ocenil neznámé české vlastence – Zapadlí vlastenci
Západ
Rodiče a děti
Výminkáři – staří lidé vybudovali statek a teď na něm dožívají svůj život, jejich děti statek převzali, starali se o ně, vyčítali jim, že se o ně musejí starat a živit je.
Kalidův zločin – zneužita dobrota člověka.Dívka čeká dítě s milencem, provdá se za jiného, aby nebyla svobodná matka. Ukáže mu dítě a on ji v zoufalství zabije.

- dokázal popsat vztahy, prostředí na venkově. Člověk si ho tedy dobře dokáže představit
- poukazoval na to, že peníze člověka kazí a nevidí nic jiného a staří rodiče je nezajímají.

Jindřich Šimon Baar: Paní komisarka
Jan Cimbura

Karel Klostermann:Ze světa lesních samot
- povídky situoval do prostředí, které dokázal dobře popsat

Karolina Světlá

2009-03-10T04:40:00.001-07:00

– psala prózy situované do města
- poprvé uvedla do literatury román
Podještědské romány – Kříž u potoka, Vesnický román
- v těchto prózách vždy hrdinka, která měla stejné morální vlastnosti. Karolina Světlá předávala svým hrdinkám své morální vlastnosti. Tvrdila, že morálka musí vždy zůstat zachována.
Kříž u potoka – Evička žije se Štěpánem, on v opilosti po ní hodí dýmky a ona začne krvácet. Přiběhne Ambrož a odnese ji k potoku, omývá jí krev a ona se po chvíli probere. Ambrož chce Štěpána zabít, ale Eva mu to zakáže. Se Štěpánem zůstane. Nemůže ho opustit.

Karel Václav Rais
- měl jiné životní zkušenosti, byl učitelem
- psal s vědomím, že jako učitel chtěl vychovávat mládež k lepšímu
- často v příbězích zachycoval bezbranné osoby (malé děti, staří). Staří lidé bývají mladým na obtíž, překáží jim

- téma historie:

2009-03-10T04:39:00.002-07:00

Alois Jirásek
- psal romány, vymýšlel si některé postavy, ale opíral se o pravdivé zdroje, držel se faktů
- chtěl, aby se Češi vraceli ke své historii – vnímal ji realisticky, na rozdíl od romantiků, kteří si historii idealizovali.
- ve svých dílech hodně popisuje, proto jsou jeho díla obtížná na pochopení, používal historismy a archaismy
1) nejstarší období: Pověsti
2) husitství: Meziproudy (začátek), Proti všem (vrchol), Bratrstvo, Husitský král
3) pobělohorská doba: Temno, Psohlavci, Skály
4) národní obrození: Filozofská historie, F.L.Věk, U nás
- národní obrození je nejvíce zachyceno ve filozofské historii

- námět venkova:

- pro romantiky byl venkov idilický, viděli v něm harmonii a vzor
- autoři realisté v próze poukazují na to, jak se venkov začal kapitalizovat ( = majetkové a společenské rozdíly mezi lidmi), majetek = morálka
- lidé jsou si na venkově blízcí, autoři poukazují na to, jak se ztrácí solidarita mezi lidmi, ve městech se lidé moc neznají
- věci, které byly možné ve městech lidé na vesnici nemohli ( rozvod)

Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku –

2009-03-10T04:39:00.001-07:00

Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku – pan Vorel si postavil krám, kde byl dříve byt. On byl cizí, doplatil na to. Pořád kouřil a slečna Poldinka o něm řekla, že tam má všechno uzené. Roznesly se drby a nikdo k němu nechodil kupovat krupky a pan Vorel se oběsil. Končí to tak že komisař říká, že tak dobře nakouřenou pěnovku ještě neviděl, místo toho, aby ho litoval. Malostraňáci se k němu nechovali pěkně, nepřijali ho.

Jakub Arbes
- volil nový žánr: Romaneto – romantické prvky, logika, problémy se museli řešit rozumem – to je realistické

např. Svatý Xaverius – mladý muž a autor se vydají na cestu za pokladem, protože v obraze sv.Xaveria je zašifrována cesta. Našli bezcenné kameny. Snaží se reálně vysvětlit jak se to stalo

Svatopluk Čech
Výlety pana Broučka – napsal jako satiru (kritika formou humoru) na maloměšťáka – jsou to pokrytci, poukazoval na jejich charakter.
Pan brouček má v opilosti sen, že je křižák a tak ho husité zajali, on prosil za odpuštění a husité říkali, že prosí marně, že má radši hřích než boha. Husité ho chtěli upálit. ze snu se ale probudí.

11.

2009-03-10T04:38:00.004-07:00

Realistická próza a drama 2.pol.19.století

- próza se dělila podle témat
- téma města: realisté vnímali město jako prostředí sociálních poměrů

Jan Neruda
- napsal prózu Trhani – byli to dělnící na trhání skal, zastával se těchto lidí, že tvrdě pracují, popisoval jejich bídu (muž, který nese svoji ženu na zádech, protože jí umrzli nohy a on ji nechce opustit)
- přesně vylíčil prostředí a charakter postavy
- tato próza má novinářské prvky ( nejprve vyšli v novinách)

Povídky malostranské – nejrozsáhlejší Nerudova próza, kontrast lidských vztahů – krutost, pomluvy. Malá strana je místo, kde se lidé dobře znali, je velmi malebné a Nerudovi bylo velmi blízké např. Přivedla žebráka na mizinu – pan Vojtíšek byl žebrák. Když šel jednou z kostela, přišla k němu žebračka ,,baba milionářka´´ (almužnu oplatí milionkrát), která by ho chtěla. On ji ale odmítl a tak ona o něm rozhlásila, že není chudák, že si jen hraje na žebráka. A tak lidé přestali Vojtíškovi dávat jídlo. On tedy přestal žebrat a jednoho dne ho našli mrtvého.

Josef Václav Sládek

2009-03-10T04:38:00.003-07:00

- začínal jako ruchovec, ale přidal se k lumírovcům, protože nechtěl psát pouze o národu
- byl vysokoškolským učitelem, překládal z angličtiny – přeložil Shakespearova dramata
- je prvním básníkem, který dokázal rozlišit čtenáře (děti – dospělí), aby to dítě pochopilo, musí volit jinou formu

- báseň U Michiganu – o domově
Tráva – píše o smrti své ženy, vylíčil absolutnost smrti
České písně
Selské písně a české znělky – obdiv ke kraji, ze kterého Sládek pochází
Zvony a zvonky – křišťálová studánka

Julius Zeyer
- nejvíce se obracel k cizím námětům, je autorem div.hry Radůz a Mahulena – příběh o lásce, která může zničit kletbu, psána ve verších, je to pohádka, hudbu zkomponoval Josef Suk
- byl autorem také několika próz

Almanach Lumír 1877

2009-03-10T04:38:00.001-07:00

= škola kosmopolitní
- od Ruchovců se odlišoval v tom, že přijímali podněty od evropské literatury a také chtěli, aby se česká literatura zařadila mezi evropskou
- kosmopolitní = nepřijímali podněty pouze z národních zdrojů
- byli o krok dopředu, vzory v anglické literatuře

Jaroslav vrchlický, J.V.Sládek, Julius Zeyer – překládali, volili cizí vzory, ale i domácí
- nejvýznamnější Vrchlický

Jaroslav Vrchlický
– jeho vzorem byl Viktor Hugo, J.V.Goethe, Aligieri
- napsal básnický cyklus Epopeje lidstva – podle legendy věků od V.Huga
- jeho první sbírka – Z hlubin – lyrická sbírka (hodně milostné poezie)
- Selské balady – obrátil se k domácí tématice
- přeložil Baudelaire (Bodléra): Květy zla – přeložil dobře jazykově, ale špatně obsahově
- na přelomu 80. a 90.let nastupuje česká moderna → nová poezie a mladá generace ho začala sesazovat
- zemřel v roce 1912 v Domažlicích

Almanach Ruch 1868

2009-03-10T04:37:00.002-07:00

- 1868 položen základní kámen k Národnímu divadlu a hned poté vyšel almanach Ruch
- zakládaly se spolky – Sokol, Hlahol → český národ se snažil zviditelnit

Ruchovci – škola národní
Ruchovci udělali krok zpět. Chtěli, aby umění sloužilo pouze jejich národu.
- reflexivní = společenská lyrika
- téma: husitství, jazyk, doba pobělohorská, venkov, Praha

chtěli připomenout jak lidé trpěli
- rolník byl pro ně nadějí, protože čeština byla v té době na venkově
- osobní lyriku nepsali
- jazyk: vznešený, básnický = pathos
- používali alegorii

- Svatopluk Čech – Ve stínu lípy, Eliška Krásnohorská,(J.V.Sládek)

- Ruchovci ve své poezii mířili k motivu lidové písně
- programem byl národ
- almanach Ruch byl sborník, do kterého přispěli autoři stejných myšlenek.

2) Knihy veršů –

2009-03-10T04:37:00.001-07:00

2) Knihy veršů – druhá sbírka vyšla až po 10 letech, díky tomu, že ta první byla zavrhnuta, vyjadřoval se ironicky, dál pokračoval v záměrech Havlíčka
např. Blaha dáno až k přesycení = ironie, protože v době bachovského absolutismu se člověk nemohl mít dobře.
Tato sbírka obsahuje sociální balady ( = za neštěstí člověka může společnost ) Před fortnou milostivých, Dědova mísa
3) Písně kosmické – mluví v ní k lidstvu vzhledem k tomu, co přijde
4) Balady a romance – Nerudova první lyrická sbírka- Balada májová, balada helgolandská
5) Prosté motivy– motiv jara – narození, léto – mládí, podzim – dospělost, zima – stáří
6) Zpěvy páteční – vyšla až po jeho smrti, je to jeho poslední sbírka, jsou to vážné, smutné zpěvy
Láska – motiv srovnání národa s matkou, protože matka je nám nejblíže.

Vítězslav Hálek – nevycházel z reality, jeho díla byla přijímána, nebyl konfliktní
Večerní písně – sbírka
- dala sbírka pohádek z naší vesnice – Jíra – Jíra jde do mlýna poprosit o jídlo, ale oni na něj pošlou psy a Jíra mlýn zapálí a lidé ze mlýna ho hodí do ohně

10.

2009-03-10T04:36:00.004-07:00

Májovci, Ruchovci, Lumírovci

Almanach Máj 1858
- almanach je sborník, který vytvořila generace básníků, která následovala po Borovském a po Němcové. Němcová do něj také přispěla.

Program: - chtěli, aby se česká literatura zařadila do evropské literatury (aby v Evropě věděli o našem národu)
- česká literatura se musí opírat o evropskou tvorbu
- Neruda charakterizoval dobu: ,,Doba zaživa pohřbených´´

- mezi májovce patřil Jan Neruda a Vítězslav Hálek

Jan Neruda– byl básníkem, novinářem, vymyslel nový žánr FEJETON – má být aktuální, může být i kritický (Kam s ní). ve svých novinách psal dobré kritiky

- sbírka: 1) Hřbitovní kvítí – jeho první sbírka – neuspěla, měla v sobě hodně reality, píše zde o bídě o smrti a to se nelíbilo, pro lidi to bylo nové a tak jeho sbírku odsoudili. Použil obyčejná slova!!!

Babička –

2009-03-10T04:36:00.003-07:00

Babička – je to realistické dílo, které ale obsahuje prvky romantismu. Božena Němcová ji napsala v době, kdy se k ní všichni odvraceli.
- má zvláštní kompozici
- Němcová chtěla babičkou připomenout všechno, co je krásné
- jsou v ní prvky romantismu – Viktorka, a také Němcová idealizovala vztah mezi babičkou a kněžnou, babička se stala kněžninou důvěrnicí

Typizace – vytvoření typického člověka, Němcová vytvořila typ babičky, která měla vlastnosti žen, které Němcová znala a měli podobný osud jako ona. Vycházela z reality, doby, vlastností

- folklór v babičce: zvyky, práce na venkově, Babička se odehrává na venkově, jak se lidé k sobě chovali, oblečení atd.

- k povídkám sbírala podněty z toho, co prožila, od obyčejných lidí

- psala také novinové články, společně s Havlíčkem kritizovala rakouský absolutismus

Kapitoly o kritice –

2009-03-10T04:36:00.001-07:00

Kapitoly o kritice – používá ironii (každý spisovatel je zároveň vlastencem – to je ironické). Říká, že český kritik nesmí napsat o českém díle, že je špatné, pohrdá těmi, kdo pijí v hospodě pivo a myslí si, že jsou vlastenci. Havlíček říká, že ne každý Čech napíše dobrou knihu.

Král Lávra (měl oslí uši, protože byl hlupák) – Havlíček ho napsal proto, že s hlupákem se nikdy nedomluvíme
- král se styděl za oslí uši, a tak když se chtěl nechat ostříhat, tak holiče nechal vždy popravit, aby se to lidé nedozvěděli. Jednoho dne se král zase nechá ostříhat, ale matka toho holiče, krále prosí, aby ho nepopravoval. Král jí vyhoví. Holič se potřebuje se svým tajemstvím svěřit a tak to pošeptá vrbě. Muzikant, který šel ke králi na bál ztratil kolíček a tak si ho vyrobil z vrby. Když začali na bále hrát basa hrála ,,král Lávra má oslí uši, král je ušatec´´. Nakonec Kukulín stříhal krále dál.

Božena Němcová
- narodila se ve Vídni, ale žila v Ratibořicích, žila skromně. Neuměla moc česky, protože se učila německy, ale brzy se naučila. Považujeme ji za první moderní autorku
- povídky: Chýše pod horami, V zámku a podzámčí, Babička

- charakteristika hlavního hrdiny :

2009-03-10T03:12:00.003-07:00

- charakteristika hlavního hrdiny : líný a bezvýznamný úředník , těší ho omyl a hloupost
chudých lidí a jejich pomoc se nesnaží oplatit, stále se vysmívá a domnívá se, že je
nejchytřejší
- význam díla : člověk se nedá posuzovat podle obleku a chování, člověk se má vždy
přesvědčit s kým vlastně jedná

Kritický realismus v Čechách

Karel Havlíček Borovský – zakladatel moderní kritiky, chtěl, aby český národ byl vzdělaný, nechtěl národ vychovávat, na rozdíl od Tyla – Květy
- kritizoval bachovský absolutismus (úplná moc vůči Čechům), používal ironii
- svoji kritiku shrnul do stati Kapitoly o kritice→ byl poslán do Brixenu – exil
- psal epigramy = krátké verše na konci skladby
- byl hlavně novinář – napsal Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest sv.Vladimíra
- nechtěl psát jen vlastenecké články, ale psal články politické – Pražský posel
- kapitoly o kritice jsou nejcennější dílo, kterým položil základ k české kritice

F.M.Dostojevskij –

2009-03-10T03:12:00.001-07:00

F.M.Dostojevskij – Zločin a trest – Dostojevskij chtěl vylíčit bídu hmotnou a morální. Hlavní hrdina je chudý petrohradský student, pro nedostatek peněz zabíjí starou lichvářku a její sestru, po těžkém vnitřním boji se přiznává, přemluví ho k tomu jeho milá, Soňa (prostitutka), odsouzen na 8 let nucených prací na Sibiři. Soňa ho tam doprovází. Tím, že
podstoupí trest, odčiní se i ve svých očích.

Gogol – Revizor - Rusko v 1 pol. 19. stol., ve vesnici se náhodou dozví o příjezdu revizora,
lidé mají strach neboť podváděli, současně s touto zprávou přijíždí úředník
z Petěrburka – Ivan Alexandrejevič Chlestakov. Policejní direktor mu
nabízí ubytování u sebe doma , on se stále vydává za revizora a nabízí
sňatek dceři direktora, ale hned na to odjíždí zpět do Petěrb. Píše ještě do
vesnice dopis, ve kterém se vysmívá všem a má radost,jak se nechali
podvést. Do všeho zmatku přijíždí pravý revizor.

Honore de Balzac

2009-03-10T03:11:00.004-07:00

Otec Goriot ( z cyklu lidská komedie) – kontrast mezi bohatstvím a chudobou, je to stařec, který je velice bohatý, na to čím se živil (vyráběl nudle), každý si ho vážil. Měl 2 dcery, které ho přestaly navštěvovat, když jim dal své peníze. A tak se z něj stal chudák, kterého si nikdo neváží. Otec Gorily doplatil na svou dobrotu, lidé o něm říkali, že je to starý zhýralec. Oblíbencem je jen ten, kdo má peníze.

Evženie Grandetová – Evženie je dcera starého Grandeta a ten je velký skrblík. Má velké jmění, ale žije jako chudák. Když zemře jeho žena, snaží se okrást Evženii o její dědictví. Ona si myslí, že to s ní zamýšlí dobře a vše otci dá. Brzy se Evženie změní a navykne otcovým způsobům. Otec zemře a ona čeká, až se jí vrátí Karel z ciziny. Ten se však ožení s jinou a Evženie se také provdá za muže, ke kterému nic necítí a dožívá promarněný život.

Rusko – L.N.Tolstoj, F.M.Dostojevskij, Gogol

L.N.Tolstoj – Vojna a mír
Anna Kareninová

9.

2009-03-10T03:11:00.003-07:00

Kritický realismus

- vznikl v Anglii ve 40.letech 19.st.
- feudální výrobu nahradily manufaktury, takže se nevyrábělo na vesnici, ale ve městech.
- v Anglii kvůli průmyslové výrobě
- romantici snili, ale realisté popisovali a kritizovali dobu, líčili všední každodenní skutečnosti

Typizace = umělecká metoda realismu (realisté vytvořili typického člověka např. B. Němcová – Babička = typická venkovská žena
Naturalismus = krajní forma realismu, jakýsi extrém, ke kterému realismus dospěl

- hlavním představitelem v Anglii Charles Dickens, Charlota Bronteyová

Charles Dickens
David Coperfield – malý David se cítí být nad počet , strádá, bojí se o svoji matku, odjel do internátu, jeho nevlastní otec je k němu a k jeho matce krutý, nutí ho celé dny sedět nas jednom místě, nesmí se přátelit se služkami a připadá si zbytečný, nadpočetný a lituje svoji matku. Po prázdninách opět musí do internátu.

Francie – Stendhal, Balzac, Zola, Fober

Mateřídouška-

2009-03-10T03:11:00.001-07:00

Mateřídouška – matka ( vlast) se přemění v mateřídoušku, děti jsou příslušníci národa. prosté kvítky = žánry ústní lidové slovesnosti ( díky nim jazyk žije). Vlast žije dál v ústní lidové slovesnosti , v tom, co jí generace odkázaly.
Zlatý kolovrat – pravidelný rytmus a rým, krátké sloky, je to pohádka – prvek napětí, hrůznosti, dobro vítězí nad zlem, náhoda – král zabloudí před chalupou Dory
Polednice – matka se provinila, prosí za odpuštění, ale už je pozdě

Sběratelstvím se též zabývala Božena Němcová
Náměty k dílu Národní báchorky a pověsti nashromáždila na chodsku. Na rozdíl od Erbena pohádky různě upravovala. Pohádky: Chytrá horákyně, Princ Bajaja, Princezna se zlatou hvězdou na čele

Jan Kolár – zájem o lidovou slovesnost, sbírka slovenských lidových písní, s myšlenkou slovanské vzájemnosti spojena: Slávy dcera – skládá se z předzpěvu a částí, jež jsou pojmenovány dle řek protékajících slovanským územím : Sála, Labe, Dunaj. Básník jako poutník prochází slovanskými zeměmi, provázen dcerou bohyně Slovanů. Zjišťuje křivdy páchané na Slovanech. Vyslovuje myšlenku slovanské vzájemnosti = Slované se mají spojit pod vedením Ruska

Lidová slovesnost sehrála velkou roli ...

2009-03-10T03:10:00.003-07:00

Lidová slovesnost sehrála velkou roli v době národního obrození, v době jeho počátku, kdy zrušení nevolnictví- 1781, umožnilo příliv neponěmčeného venkovského lidu do měst a na základě díla Dobrovského došlo k jazykovému obrození, které vymanilo češtinu z tehdejší zaostalosti a navázalo na dřívější tradice českého spisovného jazyka.

Sběratelská činnost :
V době NO se lidovou slovesností zabýval : František Ladislav Čelakovský – je tvůrcem ohlasové poezie, chtěl vytvořit ohlasovou poezii všech slovanských národů, ale vytvořil pouze českou a ruskou sbírku básní: Ohlas písní ruských
Ohlas písní českých

Karel Jaromír Erben
- zajímal se o folklór ( tzn., že se zajímal o to, jak lidé žili v minulosti na vesnici)
- byl sběratelem ústní lidové slovesnosti
- napsal sbírku umělých balad – Kytice (1853) – použil ústní lidovou slovesnost a myšlenkový základ z ústní lidové slovesnosti. V baladách je motiv viny a trestu ( Polednice, Vodník), hlavními postavami jsou ženy – symbol lásky a života. Erben chtěl aby jeho balady byly hrůzné, žena vždy prosí za odpuštění, do svých balad přenáší provinění, často neúměrný trest.