Česká literatura v 80.letech 19.stol. – Ruchovci a Lumírovci

Maturitní otázka 10
Česká literatura v 80. letech 19. století – tvorba Ruchovců a Lumírovců

Charakteristika doby
v 70. letech je v literatuře vůdčím žánrem poezie; v 80. a 90. letech je to poté próza.
další vzrůst hospodářské moci českého měšťanstva
spory o českou národní orientaci mezi staročechy (pasivní opozice) a mladočechy (aktivita) v boji státoprávním
vznik Českoslovanské sociální demokracie – boj o rovné volební právo
rozmach národního hnutí v celé Evropě

Malířství:

Václav Brožík (1851 – 1901)
Mistr Jan Hus před Koncilem kostnickým

Jaroslav Čermák (1830 – 1878)
Raněný Černohorec

Mikoláš Aleš (1852 – 1913)
Vlast – cyklus, který vytvořil pro ND
Život starých Slovanů

Sochařství

Josef Václav Myslbek (1848 – 1922)
pomník sv. Václava
Lumír, Záboj, Slavoj

Hudba:

Antonín Dvořák (1841 – 1904)
Z nového světa, Anglická – symfonie
Rusalka a Jakobín – jedny z nejoblíbenějších oper

Zdeněk Fibich (1850 – 1900)
V podvečer – symfonická báseň
Hipodamie

Ruchovci
1868 – Položen základní kámen Národního divadla
vydán Almanach Ruch, který soustřeďuje mladé revolučně naladěné básníky (Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, František Herites, Josef Holeček, Josef Dobrovský, Jaroslav Gool)
nejčastější formou je historický prozaický epos /převzato od díla „Slovo o pluku Igorově).
tvorba je zaměřena na výchovu národa
vznikaly časopisy (Osvěta, Světozor)
Ruchovci představovali Školu národní

Almanach RUCH
byl vydán v roce 1868
byl vydán jako výraz radosti z položení základního kamene Národního divadla
na rozdíl od almanachu Máj je Ruch bojovný, revoluční, agitační
básníci se navracejí k slovanství (překlad děl ze slovanské literatur)
literární spolupráce ze Slovenskem
poezie je vlastenecká, je určitou formou politické agitace

Svatopluk Čech (1846 – 1908)
představitel Ruchovců
narodil se v Ostředku u Benešova jako syn hospodářského úředníka, nadšeného vlastence a ctitele Kollárovy Slávy dcery.
s rodiči se často stěhoval, ale jen v oblasti středočeského kraje, který často zachycoval ve svých dílech
byl vášnivým čtenářem Byronových děl
studoval na gymnáziu v Praze, poté absolvoval práva
nedlouho pracoval v advokátní kanceláři
brzy se stal redaktorem časopisu Květy
Dílo:
1. Epika

a) historická
Adamité
obraz z české minulosti o konci sekty náboženských blouznivců, která byla rozprášená táborskými vojsky

Václav z Michalovic
Zobrazuje osudy jinocha, kterého se v dětství zmocnili jezuité a který se proti nim vzbouří, když se doví, že je synem českého pána popraveného r. 1621 na Staroměstském náměstí.

b) venkovská
Ve stínu lípy
oslava českého kraje, rodné země
jsou veršované i smutné příběhy, které si vyprávějí sousedi pod košatou lípou (idylický epos, kde klidný venkovský lid žije životem bez rozporů)

Lešetínský kovář
příběh venkovského kováře Václava a dcery Lidunky, kteří brání svůj majetek proti německému kapitálu
kovář shromáždí kolem sebe nespokojence, ti vyvolají v továrně vzpouru, ve které ale sami nakonec i s kovářem umírají
nakonec továrníkův syn prodává továrnu českému zemanovi a ten opět ženichovi kovářovy dcery

Sekáči
vypráví o životě venkovských dělníků
je zde zachycen jejich odpor k útlaku

c) alegorické básně
Evropa
Evropa je symbolické jméno lodi, na níž odplouvají do vyhnanství političtí vězňové – revolucionáři.
je zde zachycen spor mezi anarchisty a demokratickými revolucionáři
tento spor končí zkázou lodi
Čech revoluci neodmítá, nevěří však v její úspěch

Slávie
znovu zde použil symbol lodi, na jejíž palubě tentokrát shromáždil jednotlivé slovanské národy
ačkoli tyto národy dělí různé spory, hlavně mezi Poláky a Rusy, sjednotí se, aby nakonec společně čelili vzpouře lodníků, představující anarchistické revolucionáře

d) satiry
Hanuman
v obraze opičího státu, který se chce poevropštit,odsoudil kosmopolitické tendence bohaté buržoazie, ale i některé zastaralé názory příslušníků konzervativních stran

Pravda
obžalovává zde soudobou společnost z klamu, na němž se podílejí jak vůdcové lidu, tak i ti, kdo zneužívají umění pro své osobní cíle

2. Lyrika
Jitřní písně, Nové písně,
autor zde vyjadřuje myšlenku činorodého vlastenectví a hrdosti
mají výchovný charakter

Písně otroka
na obraze trpících otroků zachytil obraz národního a sociálního boje za svobodu

3. Próza
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV století
Obsah:
Pražský měšťan Matěj Brouček popíjí v hradčanské hospůdce pana Würfla Na Vikárce, až je posledním hostem. Při odchodu se najednou propadá do podzemní chodby. Cestou sklepením, kde je velké množství pokladů, má za to, že je v klenotnici krále Václava IV. Po stisku tajného pera na obraze Václava IV. se ocitá na ulici. Brouček je udiven tmou a podivným vzezřením průčelí domů. Potká člověka s lucernou, který mluví zvláštní češtinou a tvrdí, že je rok 1420. Brouček se seznámí s měšťanem Jankem od Zvonu, který ho pozve do svého domu. Tam se převleče do tehdejšího šatu, ozbrojí halapartnou a odejde k husitskému vojsku. Cestou se zastaví s Jankem hospodě, popije medoviny a po zprávě o útoku křižáků, když spolu s ostatními vychází z krčmy, upadne. Hejtmanu Chvalovi a knězi Korandovi se chvástá svými hrdinskými činy a je jimi doveden až k Žižkovi na vrch Vítkov. V průběhu památné bitvy na Vítkově se mu podaří proniknout do Prahy, kde se vydává za Žižkova posla. U Domšíků se převlékne do svých moderních šatů, je však zajat, předveden k Žižkovi a má být jako zběh upálen. Je strčen do sudu, který je zapálen. Celý zděšený volá Jankovu dceru Kunhutu, kterou si oblíbil. V tom otevře oči a spatří pana Würfla, který zjišťuje, co se ze sudu ozývá. Hostinský pomůže Broučkovi ze sudu, kam večer podnapilý host spadl. Matěj Brouček vypráví o svých domnělých dobrodružstvích

Čechův přínos
rozvíjí dědictví Kollárovo (slovanství) a Havlíčkovo (satira, humor)

Eliška Krásnohorská (1847 – 1926)
teoretická hlasatelka národního poslání poezie
vlastním jménem Alžběta Pechová
přispívala kritickými statěmi do časopisu Osvěta, v nichž projevovala bystrý úsudek, rozhled po domácí i světové literatuře, ale zároveň i pochopení úkolů literatury
odmítala Zolův naturalismus i nové umělecké proudy
též kritizovala kosmopolitismus Lumírovců
překládala též některé spisovatele realismu
Dílo:
básně
Z máje žití, Ze Šumavy (obsahuje proslulou báseň Chodská)
zachytila zde své názory

K slovanskému Jihu
vyjádřila zde lásku k balkánským Slovanům

Libreta
k Smetanovým operám
Hubička
Tajemství
Čertova stěna

Lumírovci
soustředili se kolem časopisu Lumír
patřili sem Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeier, Jakub Arbes
neměli přesně vytyčený program
odmítají politické využití literatury
vážili si české tradice
čerpali ze světové literatury (nové básnické formy – Vrchlického sonet)
Lumírovci představovali školu kosmopolitní.

Novoromantismus
myšlenkový návrat k romantismu
návrat k subjektivitě
pro hrdinu je důležitý prožitek krize
snaha dosáhnout vysněného ideálu
motiv hledání pouti
hrdina je nevšední, stejně nevšední je i jeho příběh
víra v pokrok

Josef Václav Sládek (1845 – 1912)
lyrický básník překladatel, zakladatel moderní poezie pro děti
autor časopisu Lumír
narodil se ve Zbirohu jako syn zednického mistra
oba rodiče pocházeli z chudé rodiny
otec s matkou chtěli, aby se Sládek stal knězem
studoval v Praze, ale z finančních důvodů studia nedokončil
odešel do Ameriky, kde vyučoval v českých rodinách a přispíval do vlasteneckých novin
po návratu se do školy už nevrátil, ale vyučoval angličtinu na naší škole a poté na univerzitě
jeho první žena zemřela při porodu, což na dlouhou dobu ovlivnilo jeho uměleckou tvorbu až do doby, kdy se podruhé oženil.
trpěl chorobou nervů, které také podlehl
přeložil skoro všechny Shakespearovy dramata
překládal z polštiny, ruštiny, francouzštiny, španělštiny
Dílo:
Básně
píše je po smrti své první ženy
reakce na zkušenosti z Ameriky
porovnává utrpení Indiánů a Českého národa

Jiskry na moři
cyklus básní věnovaný zemřelé ženě
pokračování Hálkových „Pohádek z naší vesnice“

Selské písně a české znělky
zachytil zde obraz pracujícího dělníka

Starosvětské písničky
ohlas lidové poezie
reakce na modernu

Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)
vlastním jménem Emil Frída
narodil se v Lounech.
otec byl chudý obchodník
studoval v Klatovech na gymnáziu
poté studoval kněžství, ale přestoupil na filozofickou fakultu
nadprůměrně četl
působil rok v Itálii jako vychovatel
navázal přátelství s Podlipskou
zemřel zklamaný životem
byl autorem více než 80 děl, mnoho děl také přeložil
vynikl jako básník, dramatik a autor próz
pracoval jako historik literatury
Dílo:
1. Poezie

a) intimní lyrika
Dojmy a rozmary, Eklogy a písně
láska k ženě, k dětem, pocit štěstí

Okna v louži
vyjádření smutku
protikladnost zpovědi: odmítá lásku, ale touží po ní

b) přírodní lyrika
Strom života
obraz přírody

c) vlastenecká a reflexivní lyrika
Má vlast, Písně poutníka
teorie o budoucnosti národa
láska k českému jazyku

d) formalistní lyrika
Hudba v duši,
Dojmy a rozmary
Moje sonáta
Sonety samotáře

e) epika
Zlomky epopeje, Nové zlomky epopeje
básník sleduje, čím žije člověk a co prožil v různých dějinných epochách.
věří v lepší zítřky, kritizuje současnost

Selské balady
zachytil zde boje sedláků proti panskému útisku

Dědictví Tantalovo
symbol věčné touhy lidstva po naplnění jeho vznešených ideálů, které však stále unikají
jelikož autor ztratil víru ve společenský pokrok, vrací se zde k antickým ideálům

2. Drama
Noc na Karlštejně
Obsah:
Je ustanoveno, že na hrad Karlštejn nesmí přijít žádná žena. Ale octnou se tam zrovna dvě, a to v přestrojení za pážata. Jednou je Alena, neteř purkrabího, která se vsadila s otcem o to, že podaří-li se jí zůstat v noci na hradě, smí si vzít císařova karlštejnského šenka Peška. Druhou je císařovna. Ta se vydala za císařem, protože na něho žárlí. Císařovna se vyzná arcibiskupovi Arnoštovi. Arnošt jí chce dokázat nicotnost jejích obav a postaví ji na stráž před císařovu ložnici místo Peška. Ten má předstírat nemoc. Na zámku jsou na návštěvě Štěpán Bavorský, který má diplomatické poslání a jeruzalémský král Petr, kterému se zákon o nepřítomnosti žen nelíbí. Před ložnicí císařovou se Petr snaží páže políbit, to se brání a zlomí mu meč. Císař vyjde, pozná přestrojenou císařovnu. Arnošt pak vysvětlí císaři, že chtěl císařovnu vyléčit ze zbytečných obav. Teď se snaží císařští manželé odjet na hrad Karlík, aby byl zákon zachován, ale nemohou z hradu, protože oba hosté hlídají nádvoří, aby dívku lapili. Zatím Pešek sdělí purkrabímu, že je Alena na hradě. Purkrabí je rozlícen, zvláště když se Pešek dovolává jeho svědectví pro Alenina otce. Alena s Peškem jsou ve strážnici. Císař již chce prozradit císařovninu přítomnost hostům, ale Arnošt doufá ve šťastnou náhodu. A tu mu skutečně purkrabí s nářkem oznámí, že je na hradě jeho neteř a že byla pážetem před císařovou ložnicí. Císařovnina čest je tak zachráněna. Štěpán zatím narazí ve strážnici na Alenu, ta s ním šermuje, ale Karel zarazí boj a vytkne vévodovi, že bojuje s dívkou. Pak na oko propouští Peška ze služby, ale vzápětí ho pasuje na rytíře a dává mu dům v Praze, aby se mohl oženit s Alenou. Zatím se císařovna převlékla a přišla, jako by zabloudila na hrad. Karel ji hned chce doprovodit na Karlík. Tak jsou oba nepříjemní hosté odbyti. Štěpán kromě toho nepochodil ani se svým diplomatickým posláním.

3. Překlady
přeložil dramata z 18 světových jazyků
chtěl obohatit jazyk
rozšířil kulturní rozhled
Francouzština. – moderní básníci
Italština – Danteho Božská komedie
Španělština – Calderonova dramata
Němčina – Goetheuv Faust
Polština- Mickiewicz
Angličtina – Shakespeare

Julius Zeyer (1841 – 1901)
nejtypičtější představitel novoromantismu v Čechách
narodil se v pražské patricijské rodině, kde se spojovaly vlivy francouzské a německé (někteří z 6 básníkových sourozenců cítili německy) s českými a židovskými
jeho otec byl zámožný obchodník
rodina měla francouzské a židovské předky
byl homosexuálně zaměřen
působil jako vychovatel v Rusku
cestoval po Německu, Švédsku, Itálii, Řecku, Turecku, Tunisu atd.
získal kontakty se světovou literaturou
náměty na svá díla vybíral z mytologie
zaměřil se na psaní veršů a divadelních her
Dílo:
literárně činný od 70. let
od let 80. již zaujímá přední místo patrný obdiv české minulosti
typické pro jeho tvorbu je tzv. neveršovaný rým, převrácený pořádek slov a barvité líčení událostí a přírodních scenérií

Vyšehrad
básnický epický cyklus

Radúz a Mahulena
dramatická báchorka

O svatém Patrikovi, Osiamův návrat
obě díla čerpají z irských balad

Karolínská epopej
veršovaný epos o Karlu IV
námět z francouzských dějin

O věrném přátelství Amise a Amila
z prostředí francouzských rytířů

Ondřej Černyšev
romantický příběh lásky k budoucí ruské carevně

Jan Maria Plojhar
vrchol jeho prozaické činnosti
kritika maloměšťácké společnosti
hlavní hrdina je ve společnosti osamocen, odchází do Itálie, prožívá lásku, která ale za chvíli končí, vrací se domů, kde opět čelí samotě

Jakub Arbes (1840 – 1914)
novinář
narodil se na pražském Smíchově, v tehdy se bouřlivě rozvíjejícím předměstí Prahy
život v průmyslové čtvrti ho ovlivnil
z existenčních důvodů nedokončil studia na technice a stal se redaktorem opozičních Národních listů.
byl přítelem Jana Nerudy
v době ostrých státoprávních bojů kolem roku 1868 byl Arbes často vyšetřován, souzen a také vězněn
po nuceném odchodu z Národních listů se až do konce života živil literárních činností, v níž si zachoval vlastní názorovou nezávislost, ale z existenčních důvodů byl někdy nucen psát i pro obživu
Dílo:
Kandidáti existence
zachycuje zde skupinu mladých idealistů, kteří chtějí uskutečnit myšlenky utopického socialismu v praxi
jeden z nich se později stane majitelem průmyslového závodu a dovolí svému příteli, aby zkusil uskutečnit své plány
pokus je odsouzen k nezdaru, protože z továrníka se nakonec stane vychytralý kapitalista

Moderní upíři
vyjádřil zde myšlenku, že jedinec se může obohacovat jen vykořisťováním jiných

Štrajchpudlíci
snažil se zde zachytit život pražských tiskárenských dělníků
román nebyl dokončen

Mesiáš
román „ztracené generace“
příběh revolucionáře z roku 1848, který se po několika desetiletích vrací z vyhnanství do vlasti a pozoruje s údivem nakolik se národní společnost vzdálila od ideálů, za které kdysi bojoval.
patrně zachytil životní osud J. V. Friče.

Romaneto
název vymyslel Jan Neruda
epický útvar, který je menší než román
prolíná se zde romantismus s realismem
snaha o odhalení problému logickým uvažováním, objevují se zde i termíny
obohacování hlavních hrdinů (filosofické útvary)
prvky detektivek, hororu (stísněnost)
připomíná Julese Verna, Bergeracu)

Newtonův mozek
hlavní hrdinové se prostřednictvím stroje času dostanou daleko od Země a sledují lidské dějiny (halucinace)

Ukřižovaná
vítězství rozumu nad náboženskou vírou

Svatý Xaverius
triumf rozumu nad náboženskou vírou
souboj neuznaného, výjimečného jedince se stísněnými podmínkami o existenci

Zázračná madona
Sivooký démon

Závěrem
tyto dvě skupiny vedly spor o další vývoj české literatury
Svatopluk Čech založil časopis Květy, kde spojil ideály obou skupin