Vznik a vývoj satiry v české literární tvorbě
Vznik a vývoj satiry v české literární tvorbě
Satira
umělecké dílo, které využívá různých forem humoru, ironie a nadsázky
cílem je kritizovat nedostatky ve společnosti
satira se objevila už v antice, pokračovala v renesanci (Rabelais) a v klasicismu, kdy prožívala největší rozkvět
satirickými žánry může být:
fraška – komedie o prostých námětech
parodie – napodobenina díla, která ho zesměšňuje
pamflet – je zaměřený proti nějaké osobě
epigram – krátká vtipná báseň
První satiry
Mastičkář
představuje počátek dramatu v našich zemích, je zhruba z 2. poloviny 14. století
hraní těchto komických her se vyvinulo z toho, že se v kostelech hrály části evangelia
jedná se o zlomek vánoční hry
námětem je to, jak jdou 3 Marie pro vonné masti, aby mohly balzamovat Kristovo tělo
je zde znázorněn obraz středověkého tržiště a šarlatánství prodavače mastí a léků
hlavní postavy jsou mastičkář Mistr Severin, jeho žena, sluhové Pustrpalk a Rubin
objevuje se zde knižní, hovorný a vulgární jazyk, střídají se zde české a latinské verše
Podkoní a žák
Satirická skladba z konce 14. století
jedná se o spor studenta a panského služebníka, kdo se má lépe
Píseň veselé chudiny
Hradecký rukopis
byl nalezen v Hradci Králové
autor je neznámý.
hradecký rukopis celkově ukazuje blížící se krizi, píše se zde o nepořádku, který u nás je.
obsahuje 3 části:
1. Desatero kazanie božie
autor zde bere jednotlivá přikázání a ukazuje, jak se lidé proti nim proviňují
každému přikázání jsou přiřazeny tří příklady hříšníků, kteří se proti němu proviňují, tyto příklady jsou brány ze života měšťanů
hlavní důraz dává na 7. přikázání – nepokradeš
2. Satiry o řemeslnících a konšelích
neznámý autor zde kritizuje nepoctivost cechovních řemeslníků i korupci městských radních.
3. Bajka o lišce a džbánu
Satira na čtyři stavy
rozsáhlá veršovaný skladba, která je parodií na společnost
je pololidová
Smil Flaška z Pardubic
příslušník vysoké šlechty
alegorie (zvířata rádi loví = rada králi, jak má vládnout))
ideál panovníka podle představ vysoké šlechty
Dílo:
Nová Rada – rada králi jak má vládnout
Národní obrození
Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856)
český básník
narodil se v Borové u Přibyslavi (podle rodiště si dal druhé příjmení)
pocházel ze zámožné kupecké rodiny
studoval na Gymnáziu v Německém (Havlíčkově) Brodu
v Praze studoval na filozofické fakultě, kde také vstoupil do kněžského semináře
protičeský postoj jeho ředitele vyvolali u Havlíčka odpor ke katolickému náboženství, za což byl ze studií vyloučen
na Šafaříkovo doporučení odešel v roce 1842 jako vychovatel do Ruska
ruským prostředím byl zprvu nadšen, ale postupem času u něj převládlo zklamání vyvolaného carským absolutismem, u kterého zjistil, že je stejně nepřátelský jako rakouský absolutismus
účastnil se revoluce v roce 1848
stal se zakladatelem moderní žurnalistiky
byl redaktorem Pražských novin, později sám založil Národní noviny, ale v roce 1850 je musel zastavit
v témže roce začal vydávat politickou revue Slovan, kterou ale také musel v roce 1851 zastavit
nakonec byl poslán do vyhnanství, které strávil v tyrolském Brixenu, psal zde své satiry
v roce 1855 se mohl vrátit, ale neustálý strach ze státní moci a obavy o rodinu mu podlomily zdraví
zemřel rok po návratu na souchotiny, opuštěný (jeho přátelé měli ze státní moci strach, manželka mu zemřela v době vyhnanství)
jeho pohřeb se stál národním manifestem, Božena Němcová položila na jeho rakev trnovou korunu na výraz, že byl mučedníkem
Dílo:
Obrazy z Rus
kritika carského absolutismu
zpochybnil zde myšlenku slovanské vzájemnosti
Epigramy
krátké, satiricky útočné básně s pointou
Havlíček zde vyjádřil svůj kritický pohled k životu a světu
ironicky je věnoval Církvi, Králi, Vlasti, Múzám a Světu
útočil zde na katolickou církev, byrokracii, stát a nezdravé jevy v národním životě
Král Lávra
využívá zde cizích pohádkových motivů – irská pohádka o králi s oslíma ušima
skladba je méně útočná
záměrem bylo se vysmát hlouposti všech korunovaných hlav, která je stejně nebezpečná jako zřízení, v němž je všechna moc dána jedinému člověka – kritika absolutistického režimu
Tyrolské elegie
jedná se o útok proti policejnímu státu
vyjádřil zde svůj odmítavý postoj proti vládní zvůli
vyjádřil zde obraz osobní (vyhnanství v Brixenu) a národní tragedie
Křest sv. Vladimíra
inspiroval se zde Nestorovým Letopisem ruským
kritizoval zde absolutismus a katolickou církev
Ruchovci a Lumírovci
Svatopluk Čech (1846 – 1908)
představitel Ruchovců
narodil se v Ostředku u Benešova jako syn hospodářského úředníka, nadšeného vlastence a ctitele Kollárovy Slávy dcery.
s rodiči se často stěhoval, ale jen v oblasti Středočeského kraje, který často zachycoval ve svých dílech
byl vášnivým čtenářem Byronových děl
studoval na Gymnáziu v Praze, poté absolvoval práva
nedlouho pracoval v advokátní kanceláři
brzy se stal redaktorem časopisu Květy
Dílo s tématikou Satiry
Evropa
Evropa je symbolické jméno lodi, na níž odplouvají do vyhnanství političtí vězňové – revolucionáři.
je zde zachycen spor mezi anarchisty a demokratickými revolucionáři
tento spor končí zkázou lodi
Čech revoluci neodmítá, nevěří však v její úspěch
Slávie
znovu zde použil symbol lodi, na jejíž palubě tentokrát shromáždil jednotlivé slovanské národy
ačkoli tyto národy dělí různé rozpory, hlavně mezi Poláky a Rusy, sjednotí se, aby nakonec společně čelili vzpouře lodníků, představující anarchistické revolucionáře
Hanuman
v obraze opičího státu, který se chce poevropštit odsoudil kosmopolitické tendence bohaté buržoazie, ale i některé zastaralé názory příslušníků konzervativních stran
Pravda
obžalovává zde soudobou společnost z klamu, na němž se podílejí jak vůdcové lidu tak i ti kdo zneužívají umění pro své osobní cíle
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV století
Obsah:
Pražský měšťan Matěj Brouček popíjí v hradčanské hospůdce pana Würfla Na Vikárce, až je posledním hostem Při odchodu se najednou propadá do podzemní chodby. Cestou sklepením, kde je velké množství pokladů, má za to, že je v klenotnici krále Václava IV. Po stisku tajného pera na obraze Václava IV. se ocitá na ulici. Brouček je udiven tmou a podivným vzezřením průčelí domů. Potká člověka s lucernou, který mluví zvláštní češtinou a tvrdí, že je rok 1420. Brouček se seznámí s měšťanem Jankem od Zvonu, který ho pozve do svého domu. Tam se převleče do tehdejšího šatu, ozbrojí halapartnou a odejde k husitskému vojsku. Cestou se zastaví s Jankem hospodě, popije medoviny a po zprávě o útoku křižáků, když spolu s ostatními vychází z krčmy, upadne. Hejtmanu Chvalovi a knězi Korandovi se chvástá svými hrdinskými činy a je jimi doveden až k Žižkovi na vrch Vítkov. V průběhu památné bitvy na Vítkově se mu podaří proniknout do Prahy, kde se vydává za Žižkova posla. U Domšíků se převlékne do svých moderních šatů, je však zajat, předveden k Žižkovi a má být jako zběh upálen. Je strčen do sudu, který je zapálen. Celý zděšený volá Jankovu dceru Kunhutu, kterou si oblíbil. V tom otevře oči a spatří pana Würfla, který zjišťuje co se ze sudu ozývá. Hostinský pomůže Broučkovi ze sudu, kam večer podnapilý host spadl. Matěj Brouček vypráví o svých domnělých dobrodružstvích
90. léta 19. století
Viktor Dyk (1877 – 1931)
český básník, dramatik, prozaik a novinář
narodil se v Pšovce u Mělníka
po maturitě studoval Práva,
ve svém mládí člen skupiny anarchističtí buřiči, později se od nich odklonil
ve svém díle zdůrazňoval význam individualismu a rozčarování z politického života
věnoval se novinářství a politickému životu jako příslušník radikálně pokrokové strany
za první světové války byl vězněn
v době první republiky pracoval jako novinář
tragicky zahynul při koupání v Jugoslávii
Dílo s tématikou Satiry
Satiry a Sarkasmy, Pohádky z naší vesnice
ironicky komentuje dobové dění, prodejnost politiků
zamýšlí se nad národním osudem
Krysař
přepracované staré německé pověsti
dějištěm je městečko Hammeln.
Obsah:
Do tohoto města přichází Krysař, který se mstí za to, že byl měšťany oklamán a za zklamanou lásku svou píšťalou omámí obyvatele městečka a vyláká je do propasti. Zachrání se pouze starý rybář (Jörgen), který vnímá realitu se zpožděním jednoho dne. Dále přežije malé zapomenuté nemluvně, kterého se rybář ujme.
20. století
Jaroslav Hašek (1883 – 1923)
český spisovatel, publicista a novinář
narodil se v Praze jako syn středoškolského profesora
po studiu na Českoslovanské akademii obchodní se oddal bohémskému a tuláckému životu
rok byl vězněn za anarchistickou činnost
redigoval mnoho časopisů
založil politickou stranu mírného pokroku v mezích zákona
válku prožil částečně v Haliči, částečně jako člen Československých legií
po válce se stal členem české sociálně demokratické strany a Rudé armády
po návratu do Prahy se věnoval literární činnosti
Dílo:
Trampoty pana Tenkráta, Můj obchod se psy
jedná se o humoresky a satirické povídky
Osudy dobrého vojáka Švějka za světové války
autorovo vrcholné dílo
bylo přeloženo do mnoha jazyků
Hašek zesměšňuje rakouský vojenský režim
zachytil zde surovost a nesmyslnost války
používá k tomu lidovou češtinu doplněnou vulgárními výrazy
Miroslav Švandrdlík (1932)
autor humoristických knih
v 50.a 60. letech byl velmi oblíbený
vystudoval základní školu
nejdříve pracoval jako dělník v továrně
pak mu bylo umožněno studovat, udělal si maturitu,
po maturitě vystudoval FAMU
pracoval jako režisér v Armádním divadle,
byl ale propuštěn a stal se vychovatelem korejských dětí
Dílo:
Černí Baroni, aneb válčili jsem za Čepičky
Mořský vlk a veselá vdova
Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka
Doktor od jezera hrochů
Krvavý Bill a viola
Ladislav Pecháček (1940)
autor humoristických románů ze studentského života a psychologických románů
narodil se v Chrudimi
vystudoval gymnázium a lékařskou fakultu v HK
pracoval jako vojenský lékař, teď pracuje jako obvodní lékař na Chrudimsku
Dílo:
Červená Rozeta
Básníci
scénář pro cyklus komedií ze studentského života
tyto komedie byly zfilmované jako:
Jak básníkům chutná život
Jak básníci přicházejí o iluze
Jak svět přichází o básníky
Konec básníků v Čechách
František Nepil (1925-1995)
méně významný představitel českého humoru a satiry
vystudoval OA
stal se redaktorem českého rozhlasu
humorný je především způsob jeho ústního podání
často četl své texty v rozhlase
psal srozumitelně a nenáročně, hlavně pro děti
Dílo
tenké knihy spíše pro děti
Kněžnin prsten
Jak se dělá chalupa
Lišky, dobrou noc
Střevíce z lýčí
Osvobozené divadlo
vzniklo ve dvacátých letech
je to scéna mladých umělců a herců
režisérem tam byl Jindřich Honzl
v roce 1927 tam vstoupily Jan Werich a Jiří Voskovec a vytvořili „West pocket revue“,
V a W vystupovali velmi často jako klauni
hudbu zde tvořil Jaroslav Ježek
Jiří Voskovec (student práv, vlastním jménem Wachsman, dětství prožil ve Francii)
Jan Werich (student práv, vystupoval jako J.W.Rich)
nejznámějším hercem osvobozeného divadla byl F. Filipovský
znaky osvobozeného divadla
forbíny
improvizace
vytváření nových slov
parodie politiky
mnoho hudby
písně V a W:
David a Goliáš (politická píseň)
Hej Rup
Svět patří nám (veselé písně)
komedie V a W (filmy)
Pudr a Benzín
Peníze nebo život
Hej Rup
Svět patří nám
Divadelní hry V a W – veselohry
Golem (o židovské pověsti)
politické hry V a W
Cézar – satira o demokracii, zde zazněla píseň „Ezop a Mravenec“
Osel a stín – o zubaři, který vymáhá své dluhy, zazněla zde dokonalá píseň „Civilizace“
Kat a blázen – o mexických hrdinech
Balada z hadrů – zakázaná lyrická hra
Rub a líc – o demonstraci dělníků, zakázaná
Hlava proti Mihuli – nikdy nebyla uvedena na jeviště
V roce 1938 bylo Osvobozené divadlo zrušeno a V a W emigrovali do USA, kde dále působili
za deset let se oba vrátili, ale Voskovec emigroval zpět
Werich se spojil s Horníčkem a působil v divadle ABC
Divadlo E. F. Buriana – D34
vzniklo v roce 1934
ředitelem a zakladatelem byl Burian
bojovalo proti fašismu, později se stalo kulturním centrem a v roce 1941 bylo zrušeno
Burian založil v roce 1941 hereckou školu, kde působili Zázvorková a Brodský
náplň divadla
a) netradiční divadelní hry
b) vedlejší pořady
recitační večery
baletní večery
představení pro děti (malé D34)
organizování výstav obrazů
přednášková činnost
znaky divadla
hodně hudby
hodně písní
hudebně dramatické útvary
Divadelní hry
Vojna
Rozpustilý Janeček
Jednou ranou 300 zabil
Krysař
Evžen Oněgin
Semafor
zakladateli tohoto divadla jsou Suchý a Šlitr
divadlo mělo velký úspěch, potom se Šlitr zabil při autonehodě a Suchý byl z politických důvodů odstaven
název divadla znamená „SEdm MAlých FORem“
po roce 1989 do divadla nastoupil opět Suchý, hrál zde také Šimek a Grossmann, po smrti Grossmanna nastoupil na jeho místo Krampol
po roce 1989 působí v divadle Suchý a Molavcová
písně
Tereza (nazpíval je Matuška)
divadelní hry
Jonáš a Tingtangl
filmy
Kdyby tisíc klarinetů (tento film získal oskara)
Divadlo Járy Cimrmana
je založeno na intelektuálním humoru
bylo velice úspěšné, veselé a textově jednoduché
první představení mělo v „Měšťanské besedě“, pak hrálo v divadle „Na zábradlí“, „Na Braníku“ a v „Žižkově divadle“
osobnosti
Zdeněk Svěrák
Vladislav Smoljak
Jan Hraběta
Miloš Čepelka
Zdeněk Svěrák spolu s Vladislavem Smoljakem napsali scénáře k několika filmům
Jára Cimrman ležící spící
Rozpuštěný vypuštěný
Kulový blesk
Trhák
Obecná škola
Kolja – film získal Oskara
znaky divadla Járy Cimrmana
hráli zde pouze muži
herci jsou amatéři
muži hráli i ženské role
intelektuální humor
sprostá slova a slovní hříčky
Divadelní hry
Dlouhý, široký a krátkozraký
Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem
Švestka
Němý Bobeš
Vražda v Salónním kupé