Siréna (román)
– nejrozsáhlejší dílo – děj se odehrává převážně na Kladensku v období od poloviny 19. stol. do konce 1 světové – základní osu díla tvoří 3 osudy generací hutnické rodiny Hudců – autorčin zájem se soustředil na dělnický svět, jeho tvůrčí schopnosti a projevy kolektivní solidarity – 1 generaci představuje Hudec vynálezce, který přichází na huť z lánských lesů, kde byl uhlířem a kde se při stahování dřeva zranil. Zažívá rozpor mezi touhou uplatnit své nadání a svými nedostatky ve znalostech a vzdělání – 2 generaci představuje Pepek frajer, který je typem dělníka s velkým pracovním fortelem. Jde o sebevědomého furianta, jehož třídní vědomí zaslepila konjunktura. Nakonec zahyne při důlním neštěstí. Ústřední hrdinku je jeho žena Hudcovka,nejlépe psychologicky prokreslena postava díla, která je oporu rodiny a stává se politicky uvědomělou po smrti své dcery Emči, která jako dítě přihlížela potlačování demonstrace a četnickou kulkou byla usmrcena – 3 generaci představuje Hudec policajt, nejstarší syn Hudcovky, který odchází v době krize za prací do Ameriky, kde se učí obhajobě práv dělníků. Dílo končí dopisem Hudcovky svému vnukovi na frontu 1 světové. Je zde vyjádřena optimistická naděje v lepší budoucnost.
Na Sirénu navazuje umělecky nejzdařilejší autorčino dílo – novela Havířská balada – vypráví o osudech nejmladšího syna Hudcovky, Rudolfa, který pro účast na stávce se musí ukrývat a nakonec pod falešným jménem Jan Zvonař odchází za prací do Porúří – zde pracuje jako horník společně se svým synem Klukem, který při důlním neštěstí zahyne – Zvonař přijde v dole o 2 prsty – po válce se vrací do nově vzniklého Československa, najde si práci, postaví domek, ale za velké hosp.krize je nucen se živit žebrotou – kompozice díla se skládá ze 3 částí: vnitřního monologu hl. hrdiny, autorčina líčení a vypravování Zvonařovy ženy Milky formou zvláštního dialogu bez replik (odpovědí posluchačů)