Francouzská renesance (15. – 16. století)
Francois Villon – někdy je pro svůj způsob života a obsah veršů nazýván prvním prokletým básníkem. Narodil se jako nemanželský, ale získal bohatého ochránce. Studoval Pařížskou univerzitu, občas byl zván do tzv. vyšší společnosti, sám se stýkal v prostředí pařížských hospod se zloději, tuláky a rváči. Několikrát byl před soudem, nakonec byl obviněn z vraždy, měl být oběšen, ale dostal milost (to vše se objevuje v jeho básních). Musel opustit Paříž a více o něm nevíme.
Je tvůrcem tzv. Villonské balady.
Z jeho básní:
Malý testament a velký testament – (závěť, odkaz), obraz vlastní bídy, kritika společnosti, protiklad vyjádření (např. v básni Balada) – marnost touha po životě, ctnost pohrdání, otrlost, vtipnost a výsměch vážnost, radost zoufalství.
Balada, kterou Villon napsal Léta Páně 1458 na námět, jejichž u svého dvora v Blois určil vévodova Orleánský.
Dvojbalada o bláznovství v lásce
Balada Závěrečná
Epitaf
