Henri Barbusse (anry barbis)
- francouzský básník, prozaik a žurnalista
- v r. 1914 dobrovolně odešel na frontu 1. svět. války
- tuto válku odsoudil v románu Oheň – hl. myšlenka „válka se nesmí již nikdy konat“. Nese podtitul Deník bojového mužstva
- román nemá ústředního hl. hrdinu, hrdinou jsou vojáci, k nimž se řadí sám autor
- jejich představy a jednání ve válečné vřavě i v zázemí o dovolené
- dramatická koncepce vrcholí v kapitolách Oheň a Obvaziště v nichž jsou vykresleny hrůzné výjevy z bitvy a pak utrpení raněných umírajících
Arnold Zweig
- německý prozaik a dramatik
- vývojem přešel od impresionismu ke společenskokritické tvorbě
- 1. svět. sloužil na západní frontě u Verdunu, pak v Srbsku, později byl na V front
- po nástupu Hitlera žil v různých zemích, r. 1948 žil v NDR
- naraz 1. světové dal Zweigovi podnět k myšlence vytvořit 8 dílný cyklus románů
Velká válka bílých mužů – uskutečnil jich jen 6. Na počátku toho cyklu stálo drama Hra o seržanta Gríšu, který pak zpracoval pod názvem Spor o seržanta Gríšu
- Gríša Iljič Paprotkin uprchl v březnu 1917 z německého zajetí
- cestou na útěku si vyměnil uniformu i doklady pod jménem Ilja Pavlovič Bjusev
- byl znovu zajat
- jako Bjusev byl prohlášen za vyzvědače a odsouzen k smrti
- prokázalo se, že Gríša není Bjusev, přesto vše byl rozsudek potvrzen
- dílo vzniklo na základě autentické události
Další romány toho to cyklu jsou: Mladá žena z roku 1914, Výchova před Verdunem, Přestávka v Palbě, Dosazení krále
- německý prozaik
- po otřesných zážitcích z 1. svět., kterou prožil jako řadový voják, byl postupně učitelem, obchodníkem a novinářem
- po úspěchu svého 1 románu se věnoval spisovatelské práci
- r. 1931 se přestěhoval do Švýcarska, r. 1939 do USA
- po válce žil až do své smrti ve Švýcarsku
Na západní frontě klid
- vypravěčem a hl. hrdinou je 1 z gymnazistů, kteří narukovali na válečnou frontu Pavel Bojmer
- podle mota je kniha pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničená válkou, i když unikla jejich granátům
- ve výcvikovém táboře si na ně zasedne jejich dočasný velitel a týrá je
- v létě 1918 je zabit Bojmerův přítel Katczinský, který je zasvěcoval do vál. života
- na frontě kamarádi umírají
- jeden je také zraněn a když přijede domů a zjistí, že umí žít už jen na frontě, tak se tam vrací
- rozhodne se napsat dopis kamarádovi, že už jsou jen sami dva, kdo z přátel přežili, v tom je náhodně zabit, možná poslední kulkou v celé válce (konec války)
jak válka poznamenala mladou frontovou generaci, z níž mnozí nejsou schopni žít, vypráví v románu Cesta zpátky. K tématu války se vrací v povídkach shrnutých pod názvem Nepřítel. Černý obelisk Čas žít, čas umírat, Jiskry života, Vítězný oblouk