Hlavní cíle skupiny

• reprezentanti tzv. národní školy

• návaznost na Národní obrození

• kladen důraz na národní tradice

• propagovali myšlenky slovanské vzájemnosti

• pro současný národní boj uváděli příklady z české historie

• projevují zájem o český venkov,jakožto zdravé jádro českého národa

• hlavní představitel Svatopluk Čech

Druhou tendenci v české literatuře představují Lumírovci

• reprezentanti kosmopolitní školy

• okruh spisovatelů soustřeďující se kolem časopisu Lumír (1873)

• který v letech 1877-98 redigoval J.V. Sládek (co se rozešel s ruchovci)

• hlavní představitelé – Sládek, Vrchlický, Zeyer

• navazovali na Májovce a jejich úsilí o světovost české literatury

• požadavek umělecké svobody

• snaží se svou tvorbou přiblížit světu a pocitu moderního světa

• překlady z angloamerických a románských literatur

• do literatury přinesli silnou smyslovost, bohatou obraznost a nové literární formy

Oba směry se dostávají do sporu o funkci a orientaci liter. umění,počátkem byla stať E. Krásnohorské Obraz novějšího básnictví českého

Ruchovská poezie byla charakteristická:

• vzrušeným rétorickým stylem, autor se snaží aktivizovat a povzbudit občanské a národní cítění českého čtenářstva

• obrazy z národ. dějin a osvobozeneckých bojů sloužily jako vzory mravní síly

• obrazy venkova a selství sloužily jako základ českého národa

• tvořili politickou a úvahovou lyrickou poezii a epickou poezii s látkami historickými, slovanskými a alegorickými

Lumírovská poezie byla charakteristická:

• novými motivy a básnickými formami na základě překladů z cizích literatur

• tvarová vybroušenost poezie souvisela s požadavkem umělecké svobody a čistoty umění

• mnozí lumírovci byli ovlivněni francouzskými parnasisty,hlásali zásadu umění pro umění

• tvořili intimní lyrickou poezii reflexivní lyrickou poezii s motivy obecně historickými