Slovanské národní písně
svazky českých, slovenských i přeložených básní & Mudrosloví národa slovanského v přísloví 1 svazek měl v úmyslu vytvořit ohlasovou poezii všech slovanských národů, nepodařilo se mu to. Jeho počáteční zájem o ruskou lidovou poezii, vycházel z jeho citového poměru k Rusku, viděl posilu pro vlastní nesvobodný názor, tento názor brzo opustil & Ohlas písní ruských – čerpal z ruských bylin, některé básně vytvořil podle svých představ, hl. hrdiny jsou bohatýři, kteří bojují proti nepřátelům své vlasti (Bohatýr Muromec, Čurila Plenkovič, Ilja Volžanín) & Ohlas písní českých – vydal je o 10 let později, mají zcela jinou podobu, chybí zde bohatýrská poezie, převažuje lyrická poezie, zvláště milostná, objevují se básně žertovné i satirické /nej. Český sedlák,zaměřena proti vrchnosti, Cikánova píšťala, Toman a lesní panna- uměleckým vrcholem sbírky a první českou baladou evropské úrovně. Toman odjíždí na koni za svou milou, sestra ho varuje, aby se nedával Doubravou, ke své dívce přijíždí uprostřed námluv. Zarmoucen se vrací domů, tentokrát Doubravou, kde ho lesní víla za svatojánské noci svede a zahubí./
Rukopisy: Kde bylo starých literárních památek nedostatek, docházelo často k pokusům o padělky, které měly posílit národní sebevědomí. V r. 1817 nalezl ve věži kostela ve Dvoře Králové nad Labem Václav Hanka – knihovník a archivář českého muzea, dílo nazvané podle místa nálezu Rukopis královédvorský -šlo o pergamenové lístky s údajnými zlomky starobylých textů. Díla měla vzniknout ve 13. stol. V r. 1818 došel nejvyššímu purkrabímu, hraběti Františku z Kolovrat, tajemný dopis s pergamenovými stránkami. Zásilka obsahovala Libušin soud, měla pocházet z 10 stol. Později se přišlo na to, že dopis byl psán na zámku Zelená Hora u Nepomuku nazývá se Rukopis zelenohorský.
Autor RK je považován Václav Hanka, a autorem RZ je považován Josef Linda, Hankův přítel- novinář a spisovatel.
Divadlo a drama ve 2 fázi NO
Někdejší ochotnický soubor českého divadla se proměnil v soubor převážně profesionální pod vedením zkušeného, ale málo snášenlivého Jana Nepomuka Štěpánka – v letech 1824-34 působil jako spoluředitel Stavovského divadla a od r. 1812 byl režisérem českých ochotnických představení. Překládal německé rytířské hry, psal české vlastenecké hry z národní historie, např. Břetislav I. český Achilles. Psal rovněž veselohry ze současnosti, odehrávaly se na venkově nebo v menším městě. Nejlepší hra Čech a Němec –obsahuje myšlenku tolerance mezi národy.
Václav Kliment Klicpera – profesor na gymnáziu v Hradci Králové, později ředitel akademického gymnázia v Praze. Rád hrával divadlo se studenty a také ochotničil. Hadrián z Římsu – módní rytířská hra Soběslav, selský kníže – historická hra z národních dějin, veršovaná tragédie; Nejúspěšnější byli jeho veselohry ze současnosti, které kritizovaly dobové nedostatky Rohovín Čtverrohý, Divotvorný klobouk, Každý něco pro vlast navázal tak na Moliérovy veselohry, tíhnoucí k odhalení podstaty lidského charakteru
3.etapa Dochází k rozkvětu poezie, venkovské, prózy, satiry, publicistiky a divadla.
Josef Kajetán Tyl
Novinář, herec, dramatik, prozaik. Studoval v Praze a Hradci Králové. Společně s přáteli se přidává ke kočovné společnosti. Po návratu do Prahy se stal vojenským úředníkem, stále se věnoval divadlu, literatuře a redaktorství.