Hádání Prahy s Kutnou Horou

obsahuje náboženský a soc. program husitství. Psána formou alegorického soudního sporu, v němž Praha v postavě krásné ženy symbolizuje pokrokové husitství, kdežto Kutná Hora v podobě nevzhledné stařeny hájí stanovisko kal. církve a kostnického koncilu. Tyto skladby jsou obsaženy v  Budyšínském rukopise. Polemika – spor, v němž se protivníci navzájem vyvracejí názory a přesvědčuji jeden druhého o správnosti toho svého.
Katolická strana – vyjadřovala se proti husitům stejnými lit. žánry. Protihusitská báseň  Václav, Havel a Tábor – vyčítavě se obrací k táboritům a viní je za válečné utrpení v zemi. K mezinárodní veřejnosti se husité obracely svými latinsky psanými spisy:  Vavřinec z Březové, autor lati. psané kroniky  Husitská kronika – zpracovává události z let 1414-1422. Nejlepší hist. pramen pro tuto dobu-bohatá na fakta, údaje jsou spolehlivé. Autor stál proti Zikmundovi, tak i proti táboritům. Svým zaměřením se blíží Dalimilově kronice. Napsal i:  Píseň o vítězství u Domažlic – oslava vítězství husitů nad křižáky v r. 1431, kteří se rozutekli, když uslyšeli píseň Ktož jsů——–.
4. období je charakteristické rozbroji mezi feudály. Církev ztratila své místo v politickém i hospodářském životě. Konec období byl charakter. válkami katolické šlechty v čele s uherským králem Matyášem Korvínem proti Jiřímu z Poděbrad a kališnické šlechtě. Byla pronásledována nová vzniklá církev – JEDNOTA BRATRSKÁ. V r. 1468 byla v Plzni vytištěna Trojanská kronika – první tiskem vydaná kniha u nás. Prvotiskům – knihám vytištěných do r. 1500 se říká pleny (inkunábule).
Z liter. žánrů dominuje polemika.
Nejvýznamnější osobností byl Petr Chelčický – byl představitelem drobné šlechty, bohatstvím opovrhoval. Vzděláním byl samouk, měl rozsáhlé teologické znalosti. Byl důsledným pacifistou, tvrdil že násilí nelze přemoci násilím, proto odmítal obranné války, tedy i husitské.