JAROSLAV SEIFERT (1901 – 1986)
– pochází z chudé rodiny ze Žižkova, vystudoval gymnázium, napůl novinář napůl spisovatel, v roce 1984 dostal Nobelovu cenu za celoživotní dílo
MĚSTO V SLZÁCH; SAMÁ LÁSKA – kombinace s milostnou poesií, vychází ze vzpomínek na dělnické prostředí Žižkova, revoluce = svátek, naplnění spravedlnosti, všechny hodnoty jsou ženského rodu, největší inspirací ženy a Praha
-
STANISLAV KOSTKA NEUMANN
RUDÉ ZPĚVY – z roku 1923, nejhorší dílo, výzva k násilí, primitivní forma → zkazil náhled na proletářskou poesii, další autoři už s tím nechtěli nic mít
POETISMUS
– jediný český umělecký směr, 2. polovina 20let 20. století, největší inspirací je dadaismus, hlavní princip je hra, opak proletářského umění – je to subjektivní, propagace individuality, fantazie, odmítá sloužit politice (nevěnují se jí), cestování, exotika, experimenty s grafickou formou
devětsil
– 2 programy: Karel Teige POETISMUS – život = zábava, umění života, Vítězslav Nezval PAPOUŠEK NA MOTOCYKLU – vzorová poetistická báseň, příklad jak to má vypadá, snažil se spojit nespojitelné – neřeší problémy (ČSR byl nejvyspělejším státem Evropy)
