BAROKO V ČESKÉ LITERATUŘE

– začíná po roce 1620 a končí v 70. letech 18. století, následky bitvy, poprava šlechticů, nekatolíkům se zabavuje majetek → emigrace do Anglie, Nizozemí, Polska, Slovenska, Německa

Domácí literatura

– výhradně katolická, nic jiného nebylo povoleno, nižší úroveň – germanizace
1) naučná tvorba

• BOHUSLAV BALVÍN (1621 – 1688)

– jezuita, nepodílel se na útlaku českého národa ROZPRAVA NA OBRANU JAZYKA SLOVANSKÉHO, ZVLÁŠTĚ PAK ČESKÉHO (obrana jazyka českého) – napsáno latinsky, rychle přeloženo, protest proti poněmčování, tiskem prošlo až v národním obrození
2) duchovní tvorba

• BEDŘICH BRIEDEL (1619 – 1680)

– jezuita a misionář, psal básně CO BŮH? ČLOVĚK? – náboženská lyrika, zachycuje rozpory mezi bohem a člověkem, neoblíbené dílo JESLIČKY – sbírka vánočních básní, inspirace lidovou tvorbou

• ADAM MICHNA Z OTRADOVIC (1600 – 1676)

– varhaník, skládal hudbu a texty k písním a vydával zpěvníky → velmi oblíbené ČESKÁ MARIÁNSKÁ MUZIKA – oblíbená sv. panna Maria LOUTNA ČESKÁ; ČESKÁ SVATOROČNÍ MUZIKA – písně jsou velmi známé
3) pololidová tvorba – známe dílo, autor upadl v zapomnění, vzniká ve městech kramářské písně – veřejně zpívané na trzích, na známé melodie aktuální texty, dochovalo se několik tisíc děl interludia – krátké frašky, hráli se v přestávkách velkých divadelních her, zesměšnění sedláků, byli lepší než celá hra, venkovan považován za naprostého hlupáka
4) lidová tvorba – rozvoj hlavně na venkově, šířila se hlavně ústní formou, poprvé se objevují pověsti o Žižkovi a také blanická pověst – rozvoj loutkového divadla, První loutkař Matěj Kopecký
5) satira SATIRA NA 4 STAVY – známe přes 8000 veršů, zesměšnění všech vrstev obyvatel VERŠE O PERNÍKÁŘSTVÍ – kritika nepoctivých řemesel

Exulantská literatura

– vznikala v zahraničí, psána nekatolíky vyhnanými z Čech po bitvě na Bílé hoře → snaha změnit politický vliv u nás, psali o problémech u nás ale ztráceli informace a kontakt s českým územím