XI. Genologie – teorie a historie literárních žánrů
- vznik na konci 30. let, kd yPaul van Tieghen (lit. teoretik, estetik, komparatista) ve článku Otázka literárních žánrů volá po vzniku vědy o lit. žánrech
- především v Polsku – S. Shwarczynská, J. Kleiner – na univerzitách v Krakově a Lvově
- koncem 50. let – ??? → založen časopis ???
- žánrová systematika – nejdůležitější román
- dívá se na lit. jako na lit. žánry, není lit. bez žánrů
- rozlišuje: genotyp – to, co je spol. pro povídku, román…
fenotyp – to, co je individuální (Kavkův román…)
- franc. lit. hist. Ferdinand Brunetiére řekl, že lit. žánry se podobají živým organismům (rodí se i umírají)
XII. Literární komparatistika, její vývoj a metody
- stojí na pomezí literární teorie a historie
Komparace
- metoda poznání, samostatná disciplína
- v lit. vědě je obvzlášť důležitá
- formuje se v 19. st. ve Francii – Joseph Text, Rusko – A.N. Veselovský
- je to nauka s vyhraněným okruhem problémů
Tematologie
- pozitivní fáze, zkoumá témat. souvislosti v lit. různých dob
Morfologie
- srovnávání vzniku lit. žánrů, důležité je, jaké kontakty jsou srovnávané – Mácha četl Byrona, jindy žádný jiný kontakt nebyl => studujeme, čím se ta díla podobají bez kontaktu → 2 přístupy:
- kontaktologie – na základě přímého kontaktu lit. autorů
- typologie – studium látky – podobnost bez ohledu na kontakt
- srovnáváním zjistíme, co mají společného a čím se liší
- vždy 2 komponenty – to, co chci poznat, na pozadí něčeho jiného, s komponenty souvisí problémy: metatextu (text o textu, citáty) a kvazimetatextu (odvolání se na nez. text)
- hlavním cílem je vytvořit představy o světě lit.
OBECNÁ LIT. – výsledek zkoumání více než 2 nár. lit. LIT. SKUPINY – sdružení lit. jazykově příbuzných => vzniká ZÓNOVÝ KOMPLEX Slovenský komparatista Dyonýs Ďurjšin – vydal 6 svazků o zvláštních mezilit. společenstvích → lit. nevzniká jen na základě např. zón komplexů, ale hlavně na základě politické situace, hovoří o tzv. LIT. CENTRISMECH – nějaká lit. struktura se šíří z centra na periférie, svážení center
- komparatistika tedy přestává být lit. metodou, ale stává se metodou transdisciplinární
- Frank Wollman – zakl., brněnské školy založil na komparatistice
- Literaria Slavica
- Slavica litteraria
- světová lit. vzniká na základě srovnávání různých lit. děl, tím, že světovost se jim přiřazuje v axiologickém procesu.
- Ďurjšin naopak myslí, že svět. lit. vzniká srovnáváním všeho se vším, všechny lit. jsou si rovné
- důležité je, co která lit. přinesla, v každé lit. jsou prvky, které nemusí působit teď, ale v budoucnu → „malým“ lit. teprve může přijít čas
Světová literatura je chápána buď – jako lit. celého světa – jako lit. hodnocená důležité – nedůležité
