Petr Bezruč (1867-1958)

-zaujímá osobité místo české poezii -stál na okraji poezie, nešlo mu o prosazení sebe „osamocený bludný kámen“ F.X. Šalda -sociální básník  jeho kraj mu nebyl lhostejný, psal o sociálním útlaku -žil v ústraní od Prahy, s nikým se literárně nestýkal inspirace v literatuře v rodině (otec- boj proti rukopisům) -nelze ho zařadit do jakéhokoliv proudu, formálně patří do symbolismu  není individualista, ani dekadent, buřič potlačil sám sebe, aby mluvil za ostatní, je mluvčím toho svého lidu, společensky angažovaný – pocit zodpovědnosti za sociální a národnostní útlak poezie: sociální (národnostní), intimní (tlumená), národnostní
inspirace:Slezsko básně: vyslovení nenávisti odporu vůči utlačovatelům protikonvenční pohled na vlastenectví znaky:symbolismu i naturalismu verš:pravidelný rytmus a spád, oslovení otázky, typizace osudů lidí ve Slezsku-sociální naléhavost, životní realita, zklamání z veřejných poměrů, zahořklost b.sb. Slezské písně: sociální sbírka nejdříve vycházelo anonymně v časopise Čas b. Škaredý zjev sociální balada (poezie epická) škaredý zjev – sám básník, připodobňuje se k němu – autostylizace symbol lidu = škaredý zjev,požívá nářečí, germanismy, symboly, hyperboly(nadsázky) vliv Polska-církev, Německa – školy ne příliš vábivé obrazy – až naturalismus, tvrdé,nelíbivé výrazy Praha, vlastenci –nic o Slezsku neví