Literární tvorba generace májovců, ruchovců a lumírovcůHistorický kontext (v 60. letech 19. století)

Historický kontext (v 60. letech 19. století)
po porážce revoluce z r. 1848 v Evropě, jsme součástí Rakouska-Uherska
období Bachova absolutismu
 policejní opatření, perzekuce, významné osobnosti umlčeny – žaláře, vyhnanství (Havlíček, Sabina, Frič)
z významných českých děl vychází pouze Kytice a Babička (specializace na vědeckou práci)
nová politická situace:
od vydání Říjnového diplomu 1860 – obnovena konstituční monarchie
po pádu Bachova absolutismu (1860) došlo k oživení českého národního života (především politického)
rozštěpením národní strany vznikly dvě polické strany
Staročeši – konzervativní názory, staré zásady, spjati se šlechtou, opírali se o Palackého, v čele: Rieger
Mladočeši – radikální (pokrokoví), spjati s měšťanstvem, chtějí svobodný život, v čele: Sladkovský, bratři Grégrové
rozvoj dělnického hnutí – lidé se začínají domáhat svého práva  tábory lidu
rozvoj vědy, osvěty a české žurnalistiky (noviny „Národní listy“ vydávány Mladočechy)
vznik časopisů, nových nakladatelství
dobový hrdina: seriózní měšťan ( uvědomuje si, že je Čech), příslušník střední společenské vrstvy
1862 – bylo založeno Prozatímní divadlo (otevřeno Hálkovou hrou „Král Vukašín“)
– fungovala zde opera, kt. vedl Bedřich Smetana
rozkvět české kultury:
Hlahol (pěvecký spolek), Svatobor (spisovatelský spolek)
Umělecká beseda (centrum kulturního života), Sokol – ve zdravém těle, zdravý duch (založili Tyrš, Figner)
1867 – rakousko-uherské vyrovnání
1868 – položen základní kámen k Národnímu divadlu (národ sobě)  projev síly národa