a) Využití trpného rodu v češtině (vyjděte z ukázky).

/ukázka A/ Rozlišuje se dvojí slovesný rod: činný (aktivum) a trpný (pasivum). Jestliže je původce děje ve větě podmětem, jde o rod činný (Hutníci taví rudu ve vysoké peci). Jestliže původce děje není podmětem, jde o rod trpný (opisné pasivum: Ruda je tavena ve vysoké peci. , zvratné pasivum: Ruda se taví ve vysoké peci.) Opisný rod trpný se v češtině využívá v odborných a vědeckých projevech (viz ukázka A: jazyk byl … mistrován, měněn … překrucován a látán) a v publicistickém stylu (Gól byl vstřelen z brankoviště, takže neměl být uznán.), nesporně pro svou slohovou formálnost, až neosobní strohost.

b) Převeďte 1. ukázku do novodobého spisovného jazyka. Lze převést například takto: S vytříbenou češtinou se stalo totéž, co postihlo vzkvétající latinský jazyk, který byl ve středověku filozofy a básníky všelijak napravován a měněn, podle nových ideí roztahován, natahován, překrucován a látán. Český jazyk byl latinou, němčinou či oběma těmito jazyky společně měněn, tísněn, uvrhován v potupu, obírán cizími slovy o své vlastní.

c) Vyhledejte archaismy a výrazy, které se dnes již nepoužívají a některé se pokuste nahradit synonymy. archaismus = zastaralé slovo (většinou staré označení pro stále existující skutečnost, například chemii se dříve říkalo lučba), synonyma = slova stejného nebo podobného významu, lze uvést například z ukázky A: střední věk (středověk), filosofův (filozofů), mistrován (napravován, měněn), změňován (měněn), stěsňován (tísněn, utiskován), z ukázky B: aj, někdy (dříve), vyvýše (zastarávající slovesný tvar – tzv. přechodník), dubisku (velkému dubu), dosaváde (dosavad, doposud).