Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 – 1910)

byl to šlechtic – hrabě. Již v mládí se projevoval jako svérázná, nezávislá a nikoho nenapodobující osobnost. Tolstoj začal studovat práva v Kazani, ale nedokončil je. Účastnil se krymské války a začátkem 80. let 19. století u něho došlo k názorové změně. Zastával náboženské kvietistické ideje. Ve stáří se rozhodl, že bude žít jako jeho poddaní, nechtěl žít v bohatství. V románu „Vzkříšení“ kritizuje carismus.
Dílo:
„Vojna a mír“ – historický román. Má 4 díly zachycující historické události let 1805 – 1820, které ovlivnily vývoj evropských dějin. První dva díly líčí roky 1805 – 1807, Napoleonovo válčení v Rakousku a bitvu u Slavkova. Zbylé dvě části zachycují Napoleonovo řádění v Rusku, jeho vpád do Moskvy a bitvu u Borodina. Mezi tri hlavní hrdiny patří zahloubaný intelektuál Peirre Bezuchov, kníže Andrej Bolkonskij a Nataša Rostová. Pierre představuje vnitřně neuspokojeného člověka, který se snaží vymanit se z duševní rozkolísanosti, rozčarování a slabosti. Touží najít smysl života. Sbližuje se s filozofem Karatajevem, střetává se s různými názory na svět až končí jako člen tajného opozičního sdružení. Za manželku si bere Natašu Rostovou, u níž nachází klid a jistotu. Kníže Bolonskij se účastnil bitvy u Slavkova a po smrti ženy se snažil najít novou oporu ve vztahu s Natašou. Nakonec umírá v její náručí. Umírá však s pocitem, že naplnil své poslání, splnil všechny cíle a jeho život měl nějaký smysl. V románu vystupuji i skutečné postavy, jako např. Napoleon, Alexandr I. a Kutuzov. Jejich význam ale není ani z hlediska příběhu a historických událostí tak velký. Podle Tolstého se na vývoji podílí sám lid. Vojna a mír nese označení „román řeka“, je to z důvodu že děj tvoří pásmo událostí, situací a okamžiků. V příběhu vystupuje více než 250 postav se svými osudy. Autor se zaměřil jak na společenské, tak politické poměry. Vojna a mír je obrazem ruské společnosti v 19. století v záběru s evropskými událostmi a dějinným vývojem.
„Anna Kareninová“ – román, velice krásná, vzdělaná žena, všichni je obdivují, novomanželka vysokého carského úředníka. Ve společnosti se setkává se svobodným hrabětem Vranskim, který se do ní zamiluje. Nakonec docílí toho, aby se do něho Anna zamilovala. Ona žádá svého manžela o rozvod, on to odmítne. Anna odchází s Vranským na venkovskou usedlost a žijí tam spolu. Společnost ji zavrhne, k Vranskému se chová obdivně. Vranský Annu nechá na vesnici a odchází do města. Anna se snaží vrátit jeho lásku, ale končí to její sebevraždou, na nádraží skočí pod vlak.