alegorické (jinotajné) básně: např. Evropa

• (název lodi, která převáží politické vězně- anarchisty a demokraty. Vznikne mezi nimi spor, který zapříčiní výbuch celé lodi), Slavie (jméno lodi, která veze slovany. Vznikne roztržka mezi Rusem a Polákem, kterou řeší sňatek Rusa a Polky)
• satiry ve verších: např. zvířecí epos Hanuman (Hanuman je postava krále opic v Indickém eposu Rámajáma.) – Opičák z cirkusu, kterého lidé vycvičili tak, aby se choval jako oni. Podaří se mu uprchnout do pralesa, kde zavádí nové způsoby, na které opice nejsou zvyklé. Opice, která se chová jako člověk je trpná a směšná. Hanuman má představovat ve skutečnosti Lumírovce, kteří se snaží zavádět různé reformy. básnické. povídky Petrklíče, Šotek.

lyrika:

• politická, národní, vlastenecká (láska k vlasti, ideje národní a sociální svobody)
• sbírka Jitřní písně (např. b. Dosti nás – výzva k národnímu sebevědomí, boj proti malověrnosti, vliv slavné české minulosti; „sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru …“)
• sb. Písně otroka (vrchol politické lyriky; obraz otroka = symbol nesvobodného člověka, národa i básníka; alegorická forma; rétorický, patetický verš, přirovnání, refrén, apostrofy, metafory. tři oddíly: lyrické verše – vzpomínky na dávnověk, epické jádro – láska otroka k otrokyni, vrchol a závěr – básníkova vize budoucnosti);
• sb. Nové písně

próza:

• satiry ( broučkiády): Pravý výlet pana Broučka do Měsíce – inspirace u Verna, (na měsíci žijí lidé, kteří nechodí na pivo, ale holdují umění. Nejedí, stačí jim vůně a rosa květů, unášeni poezií a uměním. P. Brouček má přízemní zájmy, neschopný se povznést k umění.)
• Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století – ostrá kritika českého maloměšťáctví, zvl. staročechů; komický hrdina, pražský zámožný měšťan pan Matěj Brouček se ve snu ocitl uprostřed husitské Prahy. Prchal z bitvy na Vítkově. Jeho zbabělost, národní lhostejnost, bezcharakternost, prospěchářství, falešné vlastenectví X statečnost a odhodlání husitů (Janek od Zvonu) Brouček zradí vlast a říká, že sem nepatří, že je z XIX st. Žižka mu na to odpoví: „…toho bohdá nebude, abychom měli takovéto potomky…“
• povídka Jestřáb kontra hrdlička – soudní spor mezi dvěma lidmi. Jestřáb je bezohledný podnikatel, lichvář, Hrdlička je mírný čl. tichý úředník. Je zničen Jestřábem, bezbranný, zůstane sám.

Eliška Krásnohorská (1847 – 1926)

• vlastním jménem Alžběta Pechová
• literární kritička, básnířka, libretistka, překladatelka, pracovala v ženském hnutí za vzdělávání žen.
• kritika: proti tzv. kosmopolitismu Vrchlického a ostatních lumírovců.
• básně: intimní a přírodní lyrika, slovanství; např. sb. Z máje žití, K slovanskému jihu, Vlny v proudu, Ze Šumavy
• libreta k Smetanovým operám Hubička, Tajemství, Čertova stěna
• překlady: Puškin, Mickiewicz, Byron