11. NÁRODNÍ A KOSMOPOLITNÍ ZAMĚŘENÍ ČESKÉ LITERATURY (RUCHOVCI A LUMÍROVCI)

1. Charakterizujte a porovnejte program generace ruchovců a lumírovců, vysvětlete v souvislosti s 80. léty 19. století. Ruchovci (neboli: škola národní) – takto se označuje skupina českých spisovatelů (hlavně 70.
a 80. let 19. století), která se seskupila kolem almanachu Ruch – vydán roku 1868 k oslavě položení základního kamene stavby Národního divadla. Program ruchovců zdůrazňoval: dovršování národního obrození, odhodlané vlastenectví, propagaci slovanské jednoty, slovanství (a hlavně češství, české literatury a kultury, dějin). Nejvýznačnějším představitelem ruchovců je Svatopluk ČECH (viz níže), dále sem patří: Eliška Krásnohorská – kritička a překladatelka, teoretička programu ruchovců, která proslula jako autorka libret k operám Bedřicha Smetany – Hubička, Čertova stěna Lumírovci (neboli: škola kosmopolitní /kosmopolitismus = světoobčanství) – takto se označuje skupina českých spisovatelů (hlavně 70. a 80. let 19. století), která se seskupila kolem časopisu Lumír (založen roku 1873). Lumírovci byli druhou významnou literární skupinou, která ve střetu s ruchovci bojovala o zaměření tehdejší české literatury. Program lumírovců zdůrazňoval: světovost české literatury (inspirace světovou literaturou, její poznávání a překládání, zavádění nových literárních forem a postupů do české literatury)
a uměleckou svobodu (neomezenou nějakým “povinným” vlastenectvím). Mezi lumírovce se řadí: Jaroslav Vrchlický (viz níže), Josef Václav Sládek (viz níže) a Julius Zeyer – básník, prozaik i dramatik, byl velmi vzdělaný a mnoho cestoval.
Nejslavnější divadelní hra:

• Radúz a Mahulena – je zpracováním slovenské pohádky a obvykle se uvádí s hudbou Josefa Suka. Drama vypráví o lásce Radúze a Mahuleny, která i přes všechny překážky a nástrahy (na nichž se podílí hlavně zlá a nenávistná královna Runa) dojde nakonec svého naplnění

Ruchovci a lumírovci tvořili v důležitém období českých dějin, které začalo po roce 1867
a znamenalo velký rozmach českého národního hnutí, české vědy a kultury. České země roku 1867 zrovnoprávněny nebyly a český národ se tedy v dalších letech snažil zviditelnit aspoň na kulturním a vědeckém poli. České národní hnutí zaznamenalo výrazné úspěchy: čeština byla u nás zrovnoprávněna s němčinou v úřadech a ve školách, pražská univerzita byla rozdělena na českou a německou část, bylo postaveno Národní divadlo, začaly vznikat první české politické strany.