1.1 Summerská a Akkadská literatura(4000př.n.l.)

-píší se eposy, které oslavují významné činy panovníků a dalších hrdinů(epos o Gilgamešovi; žalozpěvy, objevují se také právní spisy a jiné dokumenty ekonomického charakteru -epos- rozsáhlá epická veršovaná skladba s rozvětveným dějem, výraznými hrdiny a líčením jejich činů Epos o Gilgamešovi– -babylonský epos z 2 tis, př. n. l., nejstarší literární památka tohoto druhu, napsán je na hliněných destičkách klínovým písmem a obsahuje 12 zpěvů, základem eposu několik hrdinských zpěvů, které se šířili ústní tradicí -základním motivem eposu je hledání věčného života a smyslu lidské existence, -Gilgameš byl zřejmě historickou postavou krále, který vládl na přelomu 4.a3. tisíciletí př.n.l. v jihobabylonském městě Uruku děj: Král města Uruk Gilgameš byl ze dvou třetin bůh a z jedné třetiny člověk. Tvrdě vládne obyvatelům města , nutí je k těžké práci na městských hradbách. Obyvatelé města požádají bohy o pomoc a ti vytvoří polodivokého člověka Enkidua, nadaného neobyčejnou silou, který žije ve stepi se zvířaty a chrní je před lidmi, lovci mu přivádějí nevěstku Šachmatu, aby dokonala přeměnu Enkidua v člověka. Enkidu přichází do Uruku a v zápase přemůže Gilgameše, oba se posléze spřátelí a společně se vypraví do libanonských hor, aby zničili krutého obra Chuvavu. S pomocí boha slunce Šamaše ho přemohou. Po návratu do Uruku se do Gilgameše zamiluje proradná bohyně Ištar. Gilgameš želí jeho ztráty a hledá tajemství věčného života.vydá se za jediným nesmrtelným člověkem Uta-napištinem, který přežil potopu světa(poprvé je zde zachycen motiv potopy světa, který se později objevuje ve Starém zákoně), a žádá ho o radu, Gilgameš ale nesmrtelnost nezíská, protože nedokáže bdít šest dní a sedm nocí. Ani získání tajemné rostliny věčného života z mořského dna mu nepomůže, neboť mu ji v nestřežené chvílí pozře had. zbývá mu návrat do Uruku a pýcha nad vlastním dílem- pevnými městskými hradbami. Jako by jedině činem, jenž přetrvá, mohl člověk překročit meze kladené smrti. Epos je zakončen rozhovorem mezi Gilgamešem a duší Enkidua, vyvolanou z odsvětí, v kterém se Gilgameš dovídá o pochmurném životě po smrti. myšlenka: hledání věčného života a smyslu lidské existence, smysl přátelství, boj s osudem význam: epos ovlivnil kulturu řeckou a hebrejskou a tedy i pozdější kulturní evropský vývoj
-žalozpěvy-většinou byly recitovány sborem-Nářek nad zkázou města Uru -klínové písmo odhalil Bedřich Hrozný