18. – Nové směry a proudy ve světové literatuře koncem 19. a poč. 20.stol

Přelom 19.a 20.století se vyznačuje rozvojem techniky a vědy. Rozvoj přinesl zrychlený vývoj civilizace, rychlejší tempo života, prohloubil lidskou vnímavost. Na druhé straně však také přispěl ke zvýšení životní nejistoty, rostoucí nedůvěra ve stávající řád posilovaly katastrofické nálady, vyvolávaly únavu a šířily všeobecný pesimismus. Stav skepse byl živnou půdou pro kritické výpady proti soudobé kultuře. Na výsluní se odtávají filosofické práce Artura Schopenhauera(1788-1860) a Friedericka Nietscheho(odraz -myšlenky a názory: pozitivizmus & racionalismus -„Soumrak nad Evropou“ – nejistota, strach, ztráta optimismu a pozitivizmu (do popředí individualita), sociální napětí, tento soumrak se naplňuje později 1.sv.válkou -ztráta pozitivního myšlení -způsobeno rychlým hosp.vývojem: sociální napětí, zvýšená vnímavost jedince, zvýšení nejistoty, obavy, chaos -filozofové: – Arthur Schopenhauer – pesim. názor na život.století – Fridrich Nietzse – zdůrazňoval cit a vůli u jedince, útočí na náboženství – übermensch – teorie nadčlověka – vláda silného jedince“Dějiny jsou určeny mimořádnými jedinci“ – dílo: Soumrak bohů – citát – superslavné  – Bůh je mrtev. -období realismu a nových individuálních směrů (symbolismus, impresionismus, dekadence, expresionismus, novorenesance, secese) Stav společenské skepse byl živnou půdou pro kritické výpady proti soudobé kultuře . dynamika společenského pohybu pochopitelně ovlivňuje umění. Umělec už nechce hrát roli služebníka společnosti, ale touží ji znepokojovat, dráždit, jeho přístup k ní je individualistický, cítí se nadřazen, vede bohémský život, kterým protestuje proti měšťácké morálce.Z jeho pocitů vyrůstá symbolismus, impresionismus, expresionismus. Další směry: dekadence, novoklasicismus, novoromantismus, parnasismus, syntetik mu, secese -překlady K.Čapek, J.Vrchlický, poté celá meziválečná generace Nezval, Hrubín, Seifert… -začátek 20.st.-nastupuje vitalismus(F.Šrámek)