2. Charakterizujte myšlenkový základ Erbenovy Kytice.

Karel Jaromír Erben – napsal jedinou původní básnickou knihu: sbírka klasických balad Kytice. Erben se inspiroval lidovou slovesností, ale lidové látky osobitě umělecky přepracoval a soustředil se na problémy mezilidských vztahů. Základním motivem, který je v baladách z Kytice různě obměňován, je motiv viny a trestu. Konflikty většinou vznikají porušením základních mravních zásad mezilidských vztahů. Kytice obsahuje kromě výše zmíněné balady Vodník ještě další známé básně, například: Poklad, Svatební košile, Štědrý den, Záhořovo lože, Zlatý kolovrat, Polednice. Zlatý kolovrat – je to pohádkový příběh o hodné Dorničce, kterou matka se sestrou zabijí, když si ji chce vzít za ženu král. V lese však Dorničku uzdraví čarovný dědeček. Její končetiny a oči vymění za kouzelný kolovrátek, který nakonec zazpívá celou pravdu. Král poznává situaci a za ženu si bere Dorničku. Matka a dcera nakonec končí touž smrtí, kterou připravily Dorničce. Polednice – Polednici přivolá v hněvu matka na zlobivé dítě. Při příchodu Polednice matka ve strachu dítě tak silně tiskne k sobě, že je udusí. 3. Jaký je rozdíl mezi pojetím sociální balady u Jana Nerudy a Jiřího Wolkera? Jan Neruda – byl to slavný český básník, prozaik a novinář, který je hlavní postavou tzv. generace májovců. V jeho sbírce s názvem Knihy veršů najdeme i slavnou sociální baladu:

• Dědova mísa. V této básni vystupují tři postavy: starý nemocný děda, jeho syn a vnuk. Syn vyrábí dědovi mísu, aby dál stařík nerozbíjel nádobí. Vnuk sleduje otcovu práci
  a slibuje, že mu také udělá dřevěné koryto, až se mu v stáří bude třást ruka. Báseň poukazuje na špatné sociální podmínky, které nutí staré lidi dožívat v ponížení.

Neruda napsal mimo jiné také sbírku Balady a romance, kde si však trochu s žánrem balady pohrává: nejsou tu typické klasické či sociální balady. Jiří Wolker – byl to český básník, který je nejčastěji řazen k proudu tzv. proletářské poezie. Autoři proletářské poezie ve svých dílech zdůrazňovali sociální nerovnost a nespravedlnost
a volali po změně třídního uspořádání společnosti. Wolker byl těmito myšlenkami zasažen při tvorbě své sbírky Těžká hodina, která obsahuje i známé sociální balady. V ukázce D je představena Balada o snu, dále se často zmiňují: Balada o očích topičových (elektrárenský topič Antonín při těžké práci oslepl), Balada o nenarozeném dítěti (skličující příběh chudých milenců, jejichž „dítě se nesmí narodit“).