2. Charakterizujte vývoj jazyka literárních památek, žánrových forem a tematiky

1. Nejprve vznikaly na našem území literární památky ve staroslověnštině. Staroslověnština je nejstarší spisovný slovanský jazyk a byla sestavena uměle Konstantinem za účelem šíření křesťanství mezi Slovany na Velké Moravě . Konstantin a Metoděj přinesli na Velkou Moravu nejdůležitější náboženské texty, přeložené právě do staroslověnštiny. Staroslověnské písmo, které vytvořil Konstantin na základě řecké abecedy, má název hlaholice (jeho jednodušší podoba je cyrilice). Nejtypičtějšími žánry středověké literatury u nás byly: legenda (vyprávění o životě svatých), kroniky, satira (spojení kritického a humorného pohledu). 2. Od konce 10. století se začala do literatury prosazovat latina, která byla univerzálním jazykem vzdělanců celé (západní) Evropy ve středověku. 3. Česky psaná literární díla začala ve větším množství vznikat až ve 14. století. Středověké literární památky , které vznikly na našem území měly nejprve výhradně náboženský charakter, teprve postupně do nich pronikala světská (nenáboženská) tematika. Nejdůležitější staroslověnské literární památky:

• Proglas = předmluva k překladu evangelia
• legendy – Život Konstantinův, Život Metodějův, Legenda o sv. Václavu

Nejdůležitější památky latinské literatury u nás:

• tzv. Kristiánova legenda – život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily
• Kosmova Kronika česká – latinsky psaná kronika o osudech českého národa

Nejstaršími literárními památkami v češtině jsou (teprve později zapsané) české duchovní písně:

• Hospodine, pomiluj ny! (z 10. století)
• Svatý Václave, vévodo české země (z 12. století).
• Jednou z prvních větších památek česky psané literatury je Alexandreis (epos o makedonském vládci Alexandru Velikém z přelomu 13. a 14. století).