2. Srovnejte vývoj a význam básnické tvorby Nerudy a Hálka. Porovnejte ukázky.
Jan Neruda – byl básník, prozaik a novinář, vůdčí postava májovců. Jako novinář působil nejdéle v novinách s názvem Národní listy, kde proslul hlavně jako fejetonista (fejeton = novinářský žánr, vlastně kratší čtivá úvaha na libovolné téma, obvykle odlehčená a humorná). Nejslavnější prozaické dílo:
- Povídky malostranské – povídkový cyklus o životě lidí na Malé Straně v době Nerudova mládí. Mezi nejznámější malostranské povídky patří Týden v tichém domě
a Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku – povídka o sebevraždě zkrachovalého obchodníka
Těžiště Nerudovy tvorby ovšem spočívá v jeho básnických dílech, které tvoří šest sbírek:
- Hřbitovní kvítí – prvotina, kritikou odmítnuta, témata: zklamání stavem společnosti
i literatury, touhy a bolesti mládí - Knihy veršů – tematicky i žánrově různorodé verše, tuto sbírku představuje ukázka C – jde o úryvek z básně Vším jsem byl rád, tato sbírka obsahuje i známou sociální baladu Dědova mísa
- Písně kosmické – témata: kladné perspektivy člověka a lidstva, výsledky moderní vědy, vesmír, tato sbírka obsahuje báseň A mluví člověk (Jak lvové bijem o mříže, …)
- Balady a romance – jemně ironické a humorné básně, zpracování lidových pověstí, známých příběhů a historických anekdot
- Zpěvy páteční – posmrtně vydaná sbírka patetické poezie, uspořádaná Jaroslavem Vrchlickým, hlavní myšlenka: po Velkém pátku (národa) opět přijde vzkříšení, tuto sbírku představuje ukázka D – jde o úryvek z básně Láska /Přežil jsem matku svou …/).
