2. Způsoby a příklady využití lidové slovesnosti v literatuře národního obrození: sběratelskou činností, ohlasovou metodou.

František Ladislav Čelakovský – tento zastánce myšlenky slovanské vzájemnosti chápal lidovou poezii jako odraz „národní duše“. Sbíral a vydával poezii slovanských národů (Slovanské národní písně) i slovanská přísloví a pořekadla (Mudrosloví národu slovanského v příslovích). Čelakovský je propagátorem tzv. ohlasové metody – tvorby ohlasů slovanské lidové poezie. Šlo vlastně o to, že Čelakovský tvořil vlastní básně, ovšem ve stylu lidové poezie. Ohlasy jsou tedy určitými variacemi na lidová slovesnost. Čelakovský napsal v tomto duchu dvě slavné sbírky:

• Ohlas písní ruských – hlavně na motivy ruských bylin, tj. starých epických písní opěvujících ruské bohatýry – viz úryvek z básně Bohatýr Muromec (ukázka B)
• Ohlas písní českých – obsahuje hlavně lyrické a satirické básně s tematikou českého venkova, mj. zde je i slavná balada Toman a lesní panna

3. Rozbor díla F. L. Čelakovského a K. J. Erbena na základě četby (event. citace). f. l. Čelakovský – asi nejslavnější báseň je balada Toman a lesní panna – Mladík Toman jede za svou milou a sestra jej varuje, aby jel tam i zpět bezpečnou cestou. Toman ovšem zjistí, že jeho dívka miluje jiného, a ze žalu zapomene na sestřino varování. Při zpáteční cestě ho omámí krásná lesní panna a on okouzlen nedává pozor, spadne ze srázu a zabije se. Karel Jaromír ERBEN – navazoval na tradici tvorby Čelakovského. Sbíral lidové písně (sbírka Prostonárodní české písně a říkadla) a pohádky (slavný soubor českých pohádek, například Zlatovláska, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Pták Ohnivák a liška Ryška, Dlouhý, Široký a Bystrozraký). Jedinou původní Erbenovou básnickou knihou je Kytice. Základním motivem, který je v baladách z Kytice různě obměňován, je motiv viny a trestu. Konflikty většinou vznikají porušením základních mravních zásad mezilidských vztahů. V některých básních je tragický lidský úděl neodvolatelně určen osudem, v jiných vinu odčiňují láska a pokání. Úryvky (C, D) pocházejí z Kytice: jde o části básní Zlatý kolovrat a Polednice. Zlatý kolovrat – pohádkový příběh o hodné Dorničce, kterou matka se sestrou zabijí, když si ji chce vzít za ženu král. V lese však Dorničku uzdraví čarovný dědeček. Její končetiny a oči vymění za kouzelný kolovrátek, který nakonec zazpívá celou pravdu. Král poznává situaci a za ženu si bere Dorničku. Polednice – Polednici přivolá v hněvu matka na zlobivé dítě. Při příchodu Polednice matka ve strachu dítě tak silně tiskne k sobě, že je udusí.