3)období reflexivní poezie (od 60.let)

tvorba se radikálně proměnila, Seifert se vzdal rýmu, metaforičnosti, částečně i melodičnosti ve prospěch střízlivosti, srozumitelnosti, verš spíše prozaický, píše civilní poezii bez složitých básnických obrazů (první sbírka, kde opouští svou poetiku založenou na rýmu, rytmu, přirovnáních a metaforách a užívá všední řeči je Koncert na ostrově z r.1965) sbírky Halleyova kometa(častým tématem zachycení Prahy), Odlévání zvonůzachycení běžného života co nejméně poeticky (v 70.letech nesměl publikovat – vystoupil na sjezdu spisovatelů s kritikou Ladislava Štola) Morový sloup (1981)- jedna ze zakázaných sbírek, kolovala v samizdatové podobě a v exilovém vydání, obsahuje reakce na situaci po sovětské okupaci, básník již opět zpívá o krásách života (nejdůležitější místo opět láska a ženy) další sbírky zasažené cenzurou Deštník z Picadilly, Býti básníkem r.1984 získává Nobelovu cenu za literaturu v době, kdy byl zakázaným básníkem, nesměly tiskem vycházet jeho nejnovější básně, klasické práce z dřívějších období se objevovaly, nezmizel ani ze školních učebnic, první zpráva o udělení Nobelovy ceny v tisku měla pouze 2 věty
další sbírky: Šel malíř chudě do světa(1949) – verše k obrázkům Mikoláše Alše, poetistické, jednoduché, milé Chlapec a hvězdy (1956)