60. Léta
nástup i mladé generace:
přichází s experimentem (zajímavé) – experimentují s jazykem
vytvářejí subjektivní poezii (osobní, o jejich vztahu ke světu), jsou skeptičtí a ironičtí
používají nespisovnou češtinu, vulgarismy
odmítají výrazy starší generace (stereotypnost)
vznikají písňové texty, kt. jsou poezií: J. Suchý (Semafor navazuje na Osvobozené divadlo V+W), Jan Vodňanský
starší generace:
– autoři se snažili vyrovnat s 50. lety (nástup komunismu) – např.: Holan, Kainar, Mikulášek
70. Léta (doba normalizace)
paradox: nic nebylo normální, ale normalizace proto, že se vše vracelo k 50. létům
snaží se odstranit vše co bylo odkloněno od normy
vytvářeli poezii, kt. přitakávala socialismu (konec pokusů, experimentů, všeho zajímavého)
poezie se rozvíjí ve třech směrech: oficiální (podléhá cenzuře), samizdatová (ineditní) a exilová
autoři ve svých dílech často vzpomínají, např.:
