Deuterokanonické knihy

doplnění a rozšíření starého zákona Přídavky k Ester, Judit, Kniha moudrosti, překlady bible: SZ napsán hebrejsky a částečně aramejsky NZ napsán řecky Vulgáta-překlad SZ do latiny Hieronymem v 386- 405 n.l. Latinský překlad Bible, rozšířený mezi lidmi, který na příkaz papeže pořídil z hebrejštiny učený filosof a světec Hieronymus (Jeroným). Názvu se začalo užívat až ve 12. století. Tento text vytlačil původní latinský překlad Vetus latina a byl prohlášen v 16. stol. na církevním koncilu v Tridentu za závazný text pro celou katolickou církev. Nová revize se jmenuje Neovulgata

3.2 Nový zákon

-2.část křesťanské bible zapsaná původně řecky obsahuje život Ježíše krista a jeho učení v čtverém podání jeho učedníků(Matouš, Lukáš, Jan, Marek) ve čtyřech řecky psaných knihách- evangeliích=dobrá zpráva či zvěst -vznik v průběhu 1.-2. stol. př.n.l., v kánon sestaven v 2.-4. stol. (kánon oficiální uznání knih) -na příběhu Kristova života a dějinách prvních křesťanských obcí zachyceny náb. představy raného křesťanství Źjevení Janovo-Apokalypsa –spis psaný symbolickou řečí obsahuje vylíčení posledního soudu, výzva k čistotě víry, čteno v dobách krize a otřesů, vliv na uměleckou tvorbu -určitá ustálená spojení Bible- Kainovo znamení, Jobova zvěst, někdo je Jidáš, nevěřící Tomáš, Sodoma Gomora -křesťanství středověku vychází převážně z Nového zákona ukázka:List korintským, Zjevení Janovo- „Vstupní slovo“

3.3 Hebrejská bible a její dělení:

písmo Židů, starý zákon- první půle písma křesťanů -obsahuje tisícileté dějiny izraelského lidu -palestinský kánon- tři díly Tora(zákon – Mojžíšovy knihy), Neviím(proroci), Keturím(spisy) -ačkoli mnohé texty jsou totožné pro židy i pro křesťany, jejich vnímání a výklad se výrazně liší -monumnetální dílo judaismu je záznam učených diskuzí o ústním zákonu-Talmud
úvahy str. 40-43, četba M.Waltari –Egypťan Sinuhet; Bible-části, doma Nový zákon(kniha)