Divadlo Za branou
(lyrizované divadlo, dnes už neexistuje)
– založil režisér Otomar Krejča, hvězdou jeho her Jan Tříska
hráli se: komorní hry (málo lidí), řeší jemné niance – vztahové, milostné, existenciální
Divadlo Semafor (7 malých forem), značka kvality 60. let (59 – 86 – Šlitrova smrt)
– toto divadlo nastartovalo éru malých scén
– Suchý a Šlitr navazovali na Osvobozené divadlo, na originalitu Voskovce a Wericha (obnovili tuto dvojici)
– obnova divadel, kt. existovali za první republiky (byla už zapomenutá)
obsahuje: zpěv, forbíny (dialogy), slovní humor, nereagují na politiku, poetičtější a hravější než Osvobozené div.
zůstaly evergreeny (věčně zelené) – pořád se dají poslouchat:
„Člověk z půdy“, „Jonáš a tingl-tangl“, „Zuzana je sama doma“, „Ztráta krve“
– po smrti Jiřího Šlitra vytvořil Jiří Suchý:
Kytici
– vytvořil parafrázi na Kytici (5 balad), přepsal je a každé baladě dal jinou inscenační podobu
– komický rozměr, pracuje s nadsázkou
Divadlo Na provázku (Husa na provázku)
– v době totalitní dělají moderní politickou pantomimu, používali metafory
– název přejaly z Mahenovy divadelní hry „Husa na provázku“ – chtěli mu vzdát čest, prezident Husák byl proti
– experimentátoři (pódium uprostřed hlediště)
