filozofie
Karel Čapek byl zastánce pragmatismu, jinými slovy filozofie praktického života, věci nabývají svého významu tím , že jsou na něco užitečné na pravdu se dívá na základě vnitřního prožitku, pravda je velice subjektivní , osobní pravda může existovat, ale měla by být podložena osobním svědomím, pravdu tvoří menší, měně podstatné pravdy, na pragmatismu se Čapkovi líbí u všeho kolem nás možnosti různého výkladu a hodnocení-uznával mnohost názorů , dále dobré a pravdivé je to, co se v praxi osvědčuje, cit:“Lidé jednají špatně, ale z ohledu na jejich osobní zkušenost je nemůžeme odsuzovat.“ -smýšlením demokrat, velice liberální- svoboda pro každého relativismus: pravda je relativním pohlížení na věc různými způsoby, relativita hodnot, uznával názor každého, ale musel být podložen osobním svědomým dílo: – pro své dílo čerpá z hovorové obecné češtiny – z jeho díla je cítit lidskost blízká každému – svým dílem překonává epickou krizi v 30. a 40.letech 20.století svým dílem řeší vlastní cestou problémy 20.století, víra v rozum není vhodná, rozpadá se pozitivní výklad světa, Čapkovo dílo není vysoké umění-dílo psal pro vrstvy chudé i bohaté, pro všechny vrstvy, celospolečenský záběr, snažil se krizi epiky řešit pře nízký žánr tomu vyššímu snažil se lidem ukázat, že se dá žít míšení žánrů-román, drama, povídky, úvahy, eseje, cestopisy, rozhovory, novinové články, drobné filozof.práce, smysl pro humor
