forma:
bohatství metafor , dosti složité řetězce představ a dojmůrozvíjí sdružování a protiklady, pravidelná rytmizace protiklady, filozofické technické termíny, melodičnost hudebnost -autor v české poezii –volný verš – velké množství termínů ukázky: báseň: Apostrofa podzimní (b.sb.Tajemné dálky) oslovení věcí neživých, volný verš smyslové dojmy a vjemy: smyslové vjemy- slunce žhavý oddech, duše vonných večerů, ve vaší vůni chladné, vůně(chladné) – čichové vjemy „dech jiter zemřelých a mrtvých nálad (vůně konkrétní x abstraktní) zrakové vjemy: „purpurové ohně západu, svit zhaslých barev“ (barevné) sluchové vjemy: „šum pokosených hlasů, sbor ptáků“ vzpomínka na léto (je pryč), kdo odešel koloběh života epiteton: protikladné básnické přívlastky, svit zhaslých barev, ven květů uvadlých, šum pohozených klasů, šum pohozených klasů, nuance:odstíny
oxymory= básnické přívlastky, které jsou logicky v protikladu: „ let mrtvých motýlů“, „svit zhaslých barev“, „kolotavé vření tisíců zhaslých životů“ oxymory se snaží vyjádřit, že bylo něco krásného,ale je to pryč
– podzim mu splývá, melancholie, každá strofa končí zvoláním – oslovuje podzim
