František Gellner (1881-1914)
-nadaný básník, ale i výtvarník -obět 1.sv. války, byl prohlášen za nezvěstného -zdánlivě cynický, neměl rád přetvářku, byl proti maloměšťáctví poezie: satira, černý humor, (městský folklor) ironické, sebe zraňující verše (b. Radosti života) cynismus, osamocená revolta proti vládnoucí moci, ironický, výsměšný postoj proti společnosti – až provokativní b.sb.: Po nás ať přijde potopa – výsměch měšť. osvědčeným ideálůmorálce b.sb.: Radosti života – ironický postoj zastírající bolest zklamaného srdce, touha po silném citu b.sb.:Nové verše – vyzrálé, zklidnění, zmoudření, smutek přechází v tesknou melancholii
psal také časovou politickou satiru próza: – Potulný národ– román z prostředí pařížské bohémy (ne příliš zdařilý) – povídky ze studentského a uměleckého života
