František Xaver Šalda (1867-1937)
- největší osobnost české literární kritiky
- velmi vzdělaný, vynikající smysl pro pravé umělecké hodnoty
- v Praze přednášel na univerzitě dějiny světových literatur, narodil se v Liberci, studium práv nedokončil, stal se nezávislým spisovatelem
- věnoval se vědecké práci
- vydával svůj vlastní časopis Šaldův zápisník – sám ho zaplňoval svými články (kritické články, básně, polemiky)
- člen redakce- Otův naučný slovník
- pokračovatel K. H. Borovského, J. Nerudy
- odborný sloh, květnaté věty
- dílo: Boje o zítřek, Syntetismus v novém umění
– syntetické eseje -umění je především tvoření, ne napodobování -největšími hodnotami umění byly pro Š. hloubka a opravdovost umělcova prožitku -umění vychází ze života a obohacuje život jedince i kolektivu -v kritikách vychází ze subjektivního dojmu, ale usiloval o co největší objektivní poznání při kritice používal kombinovanou metodu (zkoumal z různých pohledů) Þ historické, psychologické, biografické