FRANZ WERFEL

začíná jako impresionistický básník, později prozaik a dramatik (autor povídek, ve 30. letech psal i romány)
hlavní témata: sociální a morální otázky – vztah viny a trestu, svědomí, vztah otce a syna
povídky:
SJEZD ABITURIENTŮ (= absolvent střední školy)
příběh muže v letech, Sebastiana, kt. je soudce, pyšný na svou kariéru, spokojený sám se sebou a svým životem. Jednoho dne je před něj předveden odsouzenec Adler a v Sebastianovi něco sepne a vzpomíná si na svého bývalého spolužáka, kt. se jmenoval také Adler. Vzpomíná si, jak jednou dostal on (bohatý) nějaký zápis do třídní knihy a jak s chudším kamarádem Adlerem (který byl rád, že si s ním někdo povídá a může někomu pomoci) vloupá do sborovny. Jsou při tom přistiženi a Sebastian veškerou vinu svalí na Adlera, kt. nikdo nevěří. Adler je vyhozen ze školy. Nyní, když vidí před sebou Adlera, ho začne hryzat sebevědomí, že je to určitě kvůli němu, ale nakonec zjistí, že je to jen shoda ve jméně.
BLEDĚMODRÉ ŽENSKÉ PÍSMO
podobný příběh jako u povídky Vztah abiturientů  o tom, jak se hlásí minulost

romány:
ČTYŘICET DNŮ
příběh arménského muže žijícího nyní v Paříži, ve kt. má svou vlastní rodinu. Jednoho dne se rozhodně jet s celou rodinou podívat se do své rodné země. V té době začne v Arménii válka a on začne váhat nad tím, zda má jet s celou rodinou domů do Paříže a tím zachránit sebe a celou rodinu, nebo jestli má bojovat za sou rodnou zem  rozhodne se bojovat za svou zem a tím ztrácí celou rodinu.

PÍSEŇ O BERNADETĚ
román o hrdince mariánského zjevení v Lurdech. Jednoho dne uviděla v jeskyni Panu Marii, tato zpráva se rychle rozkřikla. Na tomto místě vytryskla voda, která dodnes lečí všechny nemoci.