Jan Skácel (1922 – 1989)

– 2. nejvýznamnější autor č. poezie 2. pol. 20. stol – stručný, hutný – sepjat s J. Moravou – Slovácko, Vysočina, Brno – tlumenější, skrytá dramatičnost, nenápadnost – síla, hodnoty tradice, venkov, člověk + příroda Ţ prostoupení, hloubka – halasovská tradice, připomíná Holana – ČRozhlas – literární sekce – 1967 – 1970 – redaktor hosta do domu , rovnosti ® po r. 70 exilová tvorba, bez práce a částečná invalidita – příroda + člověk Ţ jádro citů, symboly přírody v lidském životě
Kolik příležitostí má růže – navazuje na Halasovu poetiku, a na Kainarovu stručnost Co zbylo z anděla – člověk na světě čistý jako anděl Hodina mezi psem a vlkem – středověké pojetí, přichází smrt Smuténka – cosi zhmotnělého Metličky – nejvíce se ukazuje úspornost u slovní jednoduchosti, úsporná slova , hutná vyjádření
70. léta – pro děti Uspávánky Kam odešly laně – eseje – práce se slovy Jedenáctý bílý kůň – odklon od komunismu – neměl práci samizdat, exil – reakce na dobovou atmosféru Dávné proso – návrat k dětství, volný verš, strofy, meditativní prvky, život X smrt Naděje s bukovými křídly – sbírka, 100 čtyřverší, souborné dílo toho ještě nevydaného Odlévání do ztraceného vosku – modelace ideálu, který je možno zhmotnit Kdo pije po tmě dílo – hledání srdce, přátelství A znovu láska – posmrtně Třináctý černý kůň
Časopis Květen – mladí autoři 60./80. let – hlavně poezie, vyjadřuje životní pocity (ne vždy ladící s ofociálním proudem), inspirace každodenností, umělecká revolta – 2 období: a) program všedního dne, obdiv všednosti b) poznávání mnohovrstevnosti a mnohotvárnosti všedního života – vývoj lidí, cizí krajiny – polemiky a diskuse Jiří Brukner, Jiří Šotola, Miroslav holub, Miroslav Šiktanc, Miroslav Červenka, Miroslav Florián