JOSEF HORA
novinář (nejdříve sociálně demokratickým, později komunistickým v Rudém právu), později redaktor Českého slova, publicista, básník, překladatel hlavně z ruštiny (Puškinův Oněgin)
člen Devětsilu v počátku jeho tvorby proletářská poezie
typická bohatá metaforika (metafora – obrazné vyjádření pojmu – přímé pojmenování) – nemůže se vyjádřit přímo
sbírky:
Itálie
Struny ve větru
objevuje se zde subjektivní lyrika (vyjádření vlastních pocitů), vyjádření melancholie (lítost, trudomyslnost)
Máchovské variace (1936)
vydáno na sté výročí Máje (1836)
Domov
– opouští subjektivní lyriku, koncem 30. let reaguje na ohrožení vlasti
Jan Houslista
– metaforicky vyjádřen vztah umělce k rodné zemi
JINDŘICH HOŘEJŠÍ
narodil se v pražské proletářské rodině, roku 1905 odešel bez financí do Paříže
za války se ocitl na ruské frontě, pak pracoval jako úředník a redaktor Děvětsilu, překládal francouzské knížky
Hudba na náměstí
Života bído, ty nejsi dědičná