Třetí období: 1928-1933
harakterizují zejména soubory próz psaných původně pro noviny, krátké povídky, fejetony a sloupky. Sebemenšímu literárnímu útvaru věnuje Čapek stejnou pozornost jako dílům rozsáhlým. Ani v tomto období neslevuje ze své pověstné literární i jazykové kvality a formální dokonalosti.
- Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy – vznikly původně také jako krátké povídky pro noviny. Velkou pozornost věnoval Čapek stylistické a jazykové stránce, mistrovské je využití nespisovných prvků mluveného jazyka. Čapek se zde osvědčil rovněž jako poutavý vypravěč. Častá se objevuje detektivní zápletka, podstatné je soustředění na „malého člověka“ a jeho lidské vlastnosti i starosti.
- Italské listy, Anglické listy, Obrázky z Holandska a Cesta na sever – to jsou knihy cestopisných fejetonů, v nichž Čapek osvědčil jemný smysl pro charakteristiku různých životních stylů i pro jejich detaily. Knihy vedou také své čtenáře k toleranci a světoobčanství.
Čtrvrté období: 1933-1935 přineslo Čapkovo stěžejní dílo – tzv. románovou noetickou trilogii:
- Hordubal – je příběh sedláka ze Zakarpatské Ukrajiny, který se vrací z Ameriky, kam se vydal za výdělkem. Žena i dcera se mu mezitím odcizily, žena si našla milence, se kterým nakonec Hordubala, o němž nevědí, že je smrtelně nemocen, zavraždí. Příběh sledujeme nejprve očima Hordubalovýma, pak očima četníků, kteří vyšetřují vraždu, i očima soudu.
- Obyčejný život – představuje životní příběh starého železničního úředníka z různých pohledů a ukazuje, že i v tom nejobyčejnějším člověku se střetá celá řada protichůdných bytostí, že i zdánlivě prostý člověk je vnitřně mnohostranný a rozporuplný (stejně jako jeho život)
