V první polovině 20. století
není historická beletrie v popředí zájmu spisovatelů, ale přesto díla s historickou tematikou vznikají. Ivan OLBRACHT – Ze starých letopisů – zpracování českých legend a kronik Vladislav VANČURA
- Markéta Lazarová – děj je zasazen do prostředí středověkých loupeživých rytířů. Jde o příběh lásky příslušníků dvou znepřátelených loupeživých rodů – Markéty a Mikuláše: Mikuláš je zabit, Markéta ale nosí pod srdcem jeho dítě
- Obrazy z dějin národa českého – cyklus historických novel a povídek, které vytvořil za okupace. Dílo mělo povzbudit české národní sebevědomí v těžké době druhé světové války, Vančura jej nemohl dokončit celé, protože byl za heydrichiády nacisty popraven
Jaroslav DURYCH – katolický spisovatel, který se zaměřoval hlavně na barokní období: třicetileté válce je věnován jeho román Bloudění a povídkový soubor Rekviem.
Po roce 1945 se obliba historické beletrie v české literatuře stupňuje. Lze uvést tyto autory: Vladimír NEFF – tento romanopisec a scénárista proslul hlavně díky pětici románů s názvem Sňatky z rozumu, kde líčí období od 50. let 19. století až do roku 1945 (proslulý je i stejnojmenný televizní seriál) Václav KAPLICKÝ – vrchol jeho díla představuje historický román o čarodějnických procesech na severní Moravě v druhé polovině 17. století Kladivo na čarodějnice Miloš Václav KRATOCHVÍL – ve svých prózách se věnoval několika historickým obdobím, známé jsou mj. romány o atmosféře první světové války: Evropa tančila valčík, Evropa v zákopech/ Jiří ŠOTOLA – básník, dramatik a prozaik. Napsal slavný historický román Tovaryšstvo Ježíšovo, který pojednává o pobělohorské rekatolizaci Jarmila LOUKOTKOVÁ – je jednou z čtenářsky nejoblíbenějších autorek historické prózy.
Není římského lidu a Spartakus – romány jsou věnovány období starověkého Říma