VE STÍNU LÍPY

líčí idylický život na venkově

LEŠETÍNSKÝ KOVÁŘ
líčí změny na českém venkově a sílící odpor proti tlaku něm. Kapitálu

VÁCLAV ŽIVSA

lyrická alegorických díla:
JITŘNÍ PÍSNĚ
NOVÉ PÍSNĚ
PÍSEŇ OTROKA

satira:
HANUMAN
namířeno proti napodobování cizích vzorů
„opičák“ žijící dlouho ve společnosti se vrací zpět do pralesa (uteče na ostrov, kde je hodně zvířat), kde napodobuje zvyky lidí je směšný, protože je chytrý stane se panovníkem (jako u lidí)
BROUČKYJÁDY
ucelená sbírka, kt. má dva díly:
Pravý výlet pana Broučka do měsíce,
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15. století
kritika českého maloměšťáctví, bezpáteřnosti, prospěchářství a falešného vlastenectví
používá zde spisovnou čeština a staročeštinu (mluva postav z 15.stol.)
Pan Brouček
měšťan z Prahy, v dílech je satira namířena proti němu, dělá , že všechno ví a zná
cizí názory vydává za své, kritizuje věci, kt. Nerozumí
chová se jako snob (přehlíží lidi ve svém okolí, všechno módní přijímá naprosto nekriticky)
velice rád pil, až se opil, pak někde usnul a zdálo se mu např. že je měsíci nebo v XV. století, dostává se i do období husitské války (přidává se ke straně, kt. vítězí  Kam vítr, tam plášť)
setkává se i s Žižkou – Pan Brouček se chová velmi zbaběle a Žižka prý prohlásí:
„Toho bohdá nebude, abychom takové měli potomky.“