VLADIMÍR HOLAN

nejvýznamnější básník 20. století u nás, vychází z existencialismu (1. republiky)
vyjadřuje se složitě, introvert, jeho poezie je velmi filosofická
v 50. letech své dílo nezveřejňuje, pokračuje však ve složité lyrice (měl těžce nemocnou dceru), v níž je citelný nešťastný pohled na osud lidí a dobu, ve které žijí
v roce 1963 začíná opět publikovat a vydal soubor povídek:
Příběhy
– soubor básnických povídek (používá metafory)
– povídka: Terezka Planetová – starší lékař vzpomíná na setkání s dívkou (nostalgické)
– úvaha nad tím, jak je život pomíjiví, všechno krásné končí
Mozartiana
– básnická sbírka psaná volným veršem (nemusí se rýmovat)
Noc s Hamletem
– básnická sbírka
Na postupu
– subjektivní lyrika v meditativní rovině, psaná volným veršem
– básník by měl být pravdivý, měl říci co cítí
FRANTIŠEK HRUBÍN
básník, dramatik, zakladatel moderní poezie pro děti
pocházel z chudého kraje Posázaví, ovlivněn půvabnou přírodou okolí Sázavy a sociálním postavením
po válce – přivítal socialismus – nějakou dobu psal socialistickou poezii:
Hirošima
– lyrickoepická sbírka – upozorňuje na nebezpečí nové války (spor mezi východem a západem), propojuje tuto událost s životem na pražském předměstí
Můj zpěv
sbírka socialistické poezie (není budovatelská) – melodická, citová
– vyjadřuje radost člověka, že žije v socialismu