Literatura 70. a 80. let

Existují Májovci, Ruchovci a Lumírovci. Dochází k rozrůznění žánrů díky množství autorů

• soustřeďuje se kolem časopisu Lumír, Květy (Májovci) a Osvěta (Ruchovci)
• Prusko-Rakouská válka – 1866
• 1867 – Rakousko-Uherské vyrovnání – Rakousko federalizováno, pro Čechy zklamání, promítá se do literatury

Ruchovci a lumírovci

– generace 60., 70. a 80. let 19.stol. – nespokojenost s politikou (Rakousko–Uherské vyrovnání) – formování dvou skupin nové generace, navazují na májovce:

1. ruchovci – tzv. škola národní – psali o českém národě

– 1868 – vydán almanach Ruch (na počest položení zákl. kamene k Národnímu divadlu)

• v popředí ideje nár. obrození; bojové, vřelé vlastenectví, důraz na domácí tradice (otázky národní a sociální), slovanství, historismus; zájem o venkov; dominantní postavení poezie, zejm. lyrika vlastenecká, úvahová, národní. Opovrhovali módními vlivy ze zahraničí.
• sedlák – ideál mravní neporušenosti, oživují historickou tematiku
• Krásnohorská řekla: „Literatura si má udržovat národní ráz a nenapodobovat světovou literaturu“

– Svatopluk Čech, E. Krásnohorská, dočasně J. V. Sládek,

2. lumírovci – tzv. škola kosmopolitní (světová) – myšlenky světové, ne národní

– časopis Lumír, od r. 1877 redigovaný Sládkem.

• úsilí povznést českou literaturu na světovou úroveň, vliv cizích myšlenkových proudů; původní tvorba i překlady (Shakespeara, arabská, čínská, indická poezie); požadavek umělecké svobody; nové formy; poezie lyrická, zvl. intimní.
• Vrchlický (hlavní představitel) říká: „Chceme individualitu, hluboký cit, dokonalou formu a aby byla báseň vnitřně prožitá“.

– J.V.Sládek, J.Vrchlický, J.Zeyer.