18.A Jaroslav Seifert (1901-1986)

-narozen v chudé rodině, žil na Žižkově, (spjat i s Kralupy n.Vlt., kam jezdil za prarodiči, kde prožíval první lásky, zažil bombardování, kam se vracel i ve zralém věku), dospíval během 1.světové války, nedokončil gymnaziální studia, byl v komunistické straně (z ní vystoupil v r.1929 po její bolševizaci), působil jako redaktor a novinář do poválečných let, od r.1949 žil v Praze jako spisovatel z povolání, tvořil s několika odmlkami (dobrovolnými či nutnými) až do své smrti v r.1986, v r. 1984 získal Nobelovu cenu za literaturu
-významný příslušník wolkrovsko-nezvalovské generace (básníků, kteří do literatury vstoupili počátkem 20.let), přežil své současníky(Hrubína, Halase, Nezvala, Wolkera, Horu, Holana…)
-jeho tvorba se proměňovala s dobou, dá se rozdělit na 4 období (nejvýraznější vrcholy přicházející v návaznosti na nové pohledy na realitu):
1)období proletářské literatury
dáno osobními zkušenostmi a situací po válce
odlišuje se od Wolkera a Neumanna- zachycuje sice také bídu, ale ne tak revoltním způsobem, motivy empatie, mesianismu
sbírky Město v slzách (1921)-naivně spontánní představy o smyslu revoluce, která je dominantním motivem, básnickým světem je velké město-„hranatý obraz utrpení“, věznění proletáře; psána s bezprostředností a troufalostí mládí
Samá láska (1923)-opojení s velkoměsta, inspirace v prostředí cirkusů a varieté, projevuje se vliv nastupujícího poetismu
a poetismu
lyrická spontánnost, hravost, vztah ke všem radostem života, kouzelná křehkost, (poetismus je pro všechna období S. tvorby nejpříznačnější)
sbírky Na vlnách TSF (1925)-slavná sbírka, motivy bezdrátového telegrafu, moderní technické civilizace, exotických dálek
dále Slavík zpívá špatně, Poštovní holub
2)období čisté lyriky (30.-60.léta)
čistá a melodická lyrika , většinou forma rýmovaného verše
témata:milostná poezie, láska k domovu, stesk po minulosti, vztah k Praze
v této poloze byl asi nejpřesvědčivější a nejpůsobivější, získal ohromné množství čtenářů
-ve 30.letech osobní, intimní, reflexivní lyrika, inspirace surrealismem
sbírky Jablko z klína, Ruce Venušiny , Jaro sbohem motivy melancholie, občasné rezignace, která ke překonávána vzpomínkami nebo opěvováním české krajiny
-léta 1938-1945
sbírky Zhasněte světla, Kamenný most, Vějíř Boženy Němcové  obavy o osud země, hněv a hořkost po Mnichovu, využívá symbolů
Přilba hlínyreakce na osvobození
-50.léta Píseň o Viktorce (1950)- teskně laděná sbírka, Viktorčina tragédie pro básníka podobenstvím osudu B.Němcové, oslavuje lásku jako nejvyšší životní hodnotu, oficiální kritikou znehodnocena (Skála), pro tragický podtext se stala záminkou pro zostuzování autora
2 motivy(Viktorka, Božena Němcová) se navzájem prolínají, zápasí spolu(=kontrapunkt), je mezi nimi dramatický, dynamický vztah
po této sbírce se Seifert odmlčel na téměř deset let (těžce onemocněl), píše jen pro děti
Maminka (1954)-jedna z nejslavnějších sbírek, ve vzpomínkách se vrátil do svého dětství, kdy centrem všeho byla maminka, obsahuje intimní a osobní motivy, prostota, citová vroucnost, smutný nádech; malá metaforičnost, básně velmi melodické