19.století
- NO- velký zájem o humor a satiru
- v poezii: Š. Hněvkovský, F.V. Hek, F.L. Čelakovský
- v próze: V.M. Kramerius– vydává knížky lidového čtení
- v dramatu: V. Thám, P. Šedivý, M. Kopecký
- J. Jungmann– první teoretik českého humoru a satiry, dílo Slovesnost
- v závěru NO: rozvoj veselohry: J. N. Štěpánek– Pivovar v Sojkově, V.K. Klicpera– Divotvorný klobouk, Veselohra na mostě, Každý něco pro vlast, Zlý jelen
- J.K. Tyl-uplatňuje humor a satiru v hrách ze současnosti-Fidlovačka, Strakonický dudák
- realismus: politická satira- K.H. Borovský– Epigramy (věnované Církvi, Králi, Vlasti, Múzám a Světu), Tyrolské elegie (vtipný, ironický, sebeironický popis charakteru doby), Král Lávra, Křest sv. Vladimíra ( naráží na soudobé poměry, hl. zneužívání moci církve)
- J. Neruda– v díle se prolíná ironie a satirický tón- básn. sbírky Hřbitovní kvítí, Balady a romance, fejetony Žerty hravé i dravé, nebo Povídky malostranské, jeho div. Hry neměly úspěch ( ani situační komedie Ženich z hladu, ani Prodaná láska), úspěšné byly historické veselohry Emanuela Bozděcha , konverzační komedie- Zkouška státníkova, Světa pán v županu aj.
- F.F. Šamberk– veselohry z pražského prostředí, doplňovaly je kuplety- Jedenácté přikázání, Podskalák
- S. Čech– uplatňuje satiru ve zvířecím eposu Hanuman, v satirické alegorii Pravda, v próze Pravý výlet páně broučkův do Měsíce ( parodie dobových utopických románů), Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15.stol. ( satira na českého měšťáka)
- J. Vrchlický– veselohra Noc na Karlštejně
- Kritický realismus- převažuje téma historické a venkovské
- K.V. Rais- populární humorný román Pantáta Bezoušek – venkovan poznává Prahu
- L. Stroupežnický– komedie z jihočeské vesnice Naši furianti
- J.S. Machar– Satiricon, F. Gellner– Po nás ať přijde potopa, Radosti života, V. Dyk– politická satira- Satiry a sarkasmy, Pohádky z naší vesnice
Mohlo by se vám líbit...
