1AOrientální literatura středověku a starověku+Bible
Vymezení: orient – území od jihovýchodního Středomoří až po Čínu a Japonsko, pojmy starověk a středověk zde postrádají význam, snad s výjimkou území patřících Byzantské říši; jedná se o skupinu rozličných kultur, jejichž literatura má odlišné znaky; Bible – Starý zákon zapadá do této oblasti, Nový zákon je ovšem literaturou řeckou, vzniknuvší i mimo orient
MEZOPOTÁMIE
- patrně nejstarší literatura, zhruba 4000 let př. n.l. pravděpodobný vynález klínového písma
- zdaleka nejdůležitější Epos o Gilgamešovi (epos = rozsáhlá epická báseň, řec. epos = vyprávění, pověst); Gilgameš, král sumerského městského státu Uruk, kde řádí mor, se v něm spolu se svým přítelem Enkiduem vydá hledat nesmrtelnost, po dlouhém putování dorazí zpět a vidí hradby, které dal postavit – člověk se stává nesmrtelným prostřednictvím svých skutků, které vytrvají (hlavní myšlenka díla); Epos o Gilgamešovi obsahuje také mnohé příběhy, které se dostaly do jiných literatur – O stvoření světa, O potopě…
- v 7. století se oblast dostala pod vládu Arabské říše – viz její literatura
EGYPT
- zhruba 4000 let př. n. l. vznik hieroglyfického písma
- rozličné lit. druhy a žánry – lyrická (např. milostná) poezie, naučná lit., zábavná lit.
- nejvýznamnější Achnatonův hymnus na slunce (cca 1360 př.n.l.; hymnos = řec. chvalozpěv, sólová či sborová píseň na oslavu bohů, později také hrdinů) – oslavuje sluneční božstvo jako původce a ochránce života
- od dob Alexandra Velikého silná helenizace, Alexandrie jedním z hlavních center řecké vzdělanosti
PALESTINA
- písemnictví hebrejské a aramejské, vznik hebrejské Bible v průběhu 1. tisíciletí př.n.l.
- viz Bible