21) ČESKÁ PRÓZA 1956 – 1968

– největší rozvoj prózy a filmu po válce, více témat, není cenzura, psalo se o 2. sv. válce, psychologický pohled, o židech, o běžném životě, nejsou budovatelské romány, vychází hodně překladů i ze západu, patří sem počátky autorů, kteří pak psali v exilu

• KAREL PTÁČNÍK (*1921)

– patřil do skupiny Květen, za války na nucených pracích v Německu, redaktor čas. Květen (1958) poté spisovatel
ROČNÍK JEDENADVACET – o nucených pracích, on se tam dostal jako dárek Hitlerovi (celý ročník 21)
TRILOGIE O POVÁLEČNÉM VÝVOJI – Město na hranici – o osidlování pohraničí po odsunu němců, není to budovatelské objevuje se kritika Noc odchází ráno – pokus o objektivní vylíčení roku 1948 – kom. převrat Šestapadesátý – konec Stalinismu, odraz na pohraničí, jeto pravdivé, přesto to vyšlo oficiálně

• LUDVÍK AŠKENAZY (1921 – 1986)

– pocházel z Polska, ale narodil se tady, za války byl v sovětském svazu, pracoval jako redaktor rozhlasu v roce 68 emigroval do Německa → psal německy → považován za německého autora, psal podobně jako J. Čapek, opakoval slova, co nejpřesnější vyjádření
MILENCI Z BEDNY – o dětech, hrají si na rodinu, napodobují rodiče, rodina viděná očima dětí, nerozlišují co je dobré a co špatné
PUTOVÁNÍ ZA ŠVESTKOVOU VŮNÍ – pohádka o trpaslíkovi (pitrýsek), zamiluje se do trpaslice, jednou ji uviděl, pak ji hledá, idealizuje si jí, najde ji a je zklamán → o hledání ideálů a zklamání