21. a) Česká próza mezi válkami

období 1.republiky – umělecká svoboda
pod vlivem dějin se literatura vyhranila do několika tendencí a směrů
po vitalistickém opojení z války následovalo racionální vnímání společenské i hosp.krize, která rozdělila některé autory dle jejich ideologického přesvědčení
kontakty se západní lit. (avantgardní proudy – surrealismus, filozofické směry – pragmatismus..) i východní (socialistický realismus)
z toho všeho vyplývá, že v letech 1918 – 1945 se tu vytvořila bohatá mozaika č.literatury
proniká subjektivismus a lyrismus, expresionismus a symbolismus, psychologická a filozofická orientace, rozvoj románu
ve 20.letech převaha menších prozaických žánrů, ve 30.letech dominantní postavení prózy, zejména románu společenského, psychologického a historického, zesílení epičnosti, tradiční žánr balady (baladická próza)
tendence české prózy 1.pol.20.st.
pokračují realisté (Jirásek, Winter, Rais, Nováková), naturalisté (Mrštíkové, Čapek-Chod), impresionisté (Šrámek)
legionářská lit. – psali o legiích či v nich sami působili (Rudolf.Medek, Jos. Kopta, Jar.Kratochvíl, Fr.Langer)
obraz války – někteří autoři zachycují válku jako nesmyslné vraždění (Richard Weiner – Lítice, Šrámek – Žasnoucí voják), jiní zachycují jedince ve válce (Jaromír John – Večery na slamníku, Jar.Hašek (1883 – 1923) – narozen v Praze, voják u čs.legií, zasahuje do politiky, 1918 vstupuje do Rudé armády, umírá v Lipnici na otravu alkoholem uštván za účast v Rudé armádě, satirik, jeho názory jsou dosti anarchistické, chtěl provokovat, zobrazuje, jak válka devastuje charaktery, travestie, humoresky, Osudy dobrého vojáka Švejka za 1.svět.války – 1920-1923, humorně satirický obraz doby, chaos a absurdita válčícího světa × optimistická povaha Švejka, satira na lidskou hloupost, přízemnost, zesměšnění staré monarchie, válečné mašinérie, komika v jazyce)
expresionismus – tendence projevující se v umění, zachycuje bezprostřední, rozumem nekontrolovatelné stavy a projevy lidské psychiky, staví lidské nitro proti objektivnímu světu, vychází z životního pocitu hluboké krize evropské racionalistické civilizace, je důskedkem rozpadu všech hodnot, bezprostřednost, autentičnost, navázal na něj existencialismus – Lev Blatný: Ko-ko-ko-dák (satirická groteska), Richard Weiner – jazykový experiment, silně determinován válkou, motivy beznaděje, nejistoty, smrti, Ladislav Klíma – silný individualista, filozof, Jan Weiss – zakladatel českého sci-fi, Dům o 1000 patrech, Josef Váchal