9.A Počátky a vývoj dramatu do Ibsena (bez)
Dlouho bylo za kolébku dramatu považováno Řecko, ale v době nedávné byl učiněn v jednom Egyptském chrámě objev: na zdi tohoto chrámu byl vytesán text divadelní hry „Vítězství Hora“ – a právě ta je dosud nejstarší (tedy logicky i první) hrou na světě. Ale v obecnou známost se tento fakt zatím nedostal, proto s ním naložte jak uznáte za vhodné (pí Holanová o tom ví!). Teď už k Řecku (také otázka 2A) – zde se dramatická tvorba začala tvořit ve druhém (atickém) období 5.-4. stol. př.n.l. – centrem byly Athény Řecké divadlo vzniklo při slavnostech na počest boha Dionýsa (plodivá síla, nevázané veselí). Tzv. Velké Dionýsie byly jarním svátkem. Pořádal je nějaký bohatý občan, herce platil stát. Průvodu (komos) se účastnili lidé převlečení za kozly (tragos) a zpívaly se písně (oidia). Divadlo se provozovalo v amfiteátrech (kruhové divadlo, výborná akustika). Drama vzniklo z dialogu, který mezi sebou vedl korifej (vůdce) a chór (sbor, dav) na oněch slavnostech. Postupně se z korifeje stávali herci a z chóru vypravěč. Aischylos zavedl protagonistu a deuteragonistu, Sofoklés později ještě doplnil tritagonistu. Během 3 dnů se hrály 3 tragedie, poslední den i komedie. Nejprve přišla oběť, poté vystoupil chór. Herci chodili s vysokými botami (kothurny) a vyměňovali si masky (určitý škleb). Všechny role (i ženské) spodobňovaly muži. Přídavkem na konci dne bylo tzv. satyrské drama (veselý příběh z bájí, polobohové = Silénos). Antické tragédie čerpaly převážně z mýtů. Hrdinové tragédií se snaží zbavit nějaké viny, kterou představuje buď kletba ležící na jejich rodu nebo střetnutí s morálními zákony. Byla užívána anagnorise, tj. cesta od nevědomosti k poznání. Charakteristické pro antickou tragédii je trojí jednota času, místa a děje a tato stavba: -Prologos – expozice děje, monolog nebo dialog -Parodos – příchod chóru (hudba a tanec)
- Expozice – předvedení situace, v níž má vzniknout konflikt
- Kolize – první střetnutí protikladných sil
- Krize – vyvrcholení konfliktu
- Peripetie – obrat ve vývoji děje
- Katastrofa – definitivní obrat v ději, řešení konfliktu (+ katarze – hromadné očištění)
-Exodos – odchod chóru Úvahy o vzniku a podstatě tragédie podal ve své Poetice filosof Aristotelés. Tento spis se pak a do počátku novověku stal základem literární teorie. Antické komedie zobrazují humorným způsobem, co je v životě směšné, a vysmívá se některým jevům společenského života a záporným rysům lidských charakterů. Tři autoři tragédií:
