Anglická literatura

Daniel Defoe (1660 – 1731)
po studiích se snažil podnikat v oblasti obchodu. Kromě toho byl i agentem tajných služeb. Napsal mimo jiné velké množství politických publikací. Narodil se a zemřel v Londýně.
Dílo:
„Robinson Crusoe“ – hl. hrdinou je syn německého obchodníka Kreutznauera. Angličané mu jeho příjmení zkrátili na Crusoe. Robinson byl již jako dítě velice živý, rád se toulal po přístavu a nestačil mu jeho poklidný způsob života. S tím se snažil skončit a utekl z domova. Po nejrůznějších dobrodružstvích se ocitá na pustém ostrově, kam jej vynesly vlny oceánu když ztroskotala jeho loď. Dále se autor soustřeďuje na detailní vylíčení Robinsonova pobytu na ostrově, na jeho obydlí, na ochočení zvířat, pěstování obilí, poznávání krás ostrova, setkání s kanibaly, z jejichž spárů zachránil před smrtí Pátka – svého pozdějšího společníka a sluhu. Nakonec jej zachrání anglická loď. Po 28 let strávených na ostrově přemýšlel o své minulosti a některých svých rozhodnutí lituje a ví že nyní by se zachoval jinak, zejména vůči svým rodičům. Román je příběh člověka s velkou trpělivostí, odhodláním a důvtipem. Po překonání stesku, strachu a osamění ukázal sílu a krásu práce člověka. Román Daniela Defoa přepracoval český spisovatel Josef Václav Pleva.
Jonathan Swift (1667 – 1745)
narodil se v irském Dublinu. Swift se stal po absolvování protestantské univerzity doktorem teologie. Zastupoval anglikánskou církev. Swift se v oblasti literatury projevoval alegorickými satirami, kterými útočil na společenské a politické poměry ve Velké Británii. Některé směřovaly také k církvi a lidstvu všeobecně.
Dílo:
„Gulliverovy cesty“ – čtyřdílní alegorický cestopis, který zachycuje putování Lemuela Gullivera po fiktivních ostrovech, putování trvá téměř 17 let. V prvním díle se dozvídáme o Gulliverově životě. „Cesta do Liliputu“ popisuje ztroskotání lodi a Gulliverovu záchranu na ostrově Liliputu. Proti obyvatelům tohoto ostrova vypadá Gulliver jako obr, protože všichni jsou až dvanáctkrát menší než on. V druhém díle – „Cesta do Brobdingnagu“ – se Gulliver dostává do země obrů. Třetí díl románu – „Cesta do Laputu, Barnibarbi, Luggnaggu, Glubdbubdribu a do Japonska“ – nás seznamuje s létajícím ostrovem Laputem a popisuje i další země. Poslední díl „Cesta do země Hvajninimů“ líčí moudré počínání koní Hvajninimů a divošských poddaných – lidí Jahuů. Hvajninimové a Jahuové disponují naprosto rozdílnými vlastnostmi. Proti šlechetným koňům jsou jejich poddaní úlisní, zákeřní a vypočítaví. Swift románem nepřímo napadá pořádek v Anglii. Alegoricky se dotýká její morálky, společenské nespravedlnosti a lidských nedostatků.