(Appolinaire – Prsy Tiréziovy 1918 -drama

nazval jej surrealistickýmodtud název směru; text není logicky uspořádán, drama bez děje, konfliktu, charakteristik postav = předchůdce absurdního dramatu)
1.umělecký projev – 1919 – Magnetické pole od Soupalta a Bretona
(próza napsaná technikou automatického textu, podvědomí)
1924 – Manifest surrealismu – André Breton (fantazie nezávislá na vnější realitě)
1929 – Druhý manifest surrealismu (reakce na fran.dobyvačné války v Maroku, obdiv k SSSR – oddělení materialismu od ideálů, revoluce jako jediná cesta ke spravedlnosti)nejednotnost proudu
představitelé: Louis Aragon, Eluard, Picasso, Tzara, Nezval, Dalí, Magritte
André Breton – Magnetická pole
Paul Eluard – Veřejná růže
u nás surrealistická skupina – Nazval – 1934 – 38
další:
civilismus – nadšení z technického pokroku, moderního života, oslava všedních věcí, práce
Whitman – Stébla trávy – lyrická próza
Verhaeren
– Chapadlovitá města – soc. revolta, obavy z budoucnosti
S.K.Neumann
– Nové zpěvy (Píseň rodačky, Zpěvy světel, Zpěvy drátů …)
vitalismus – pouze u nás, reakce na válku, radost z nejprostších maličkostí, z existence
Šrámek – sbírka Splav
Wolker – Host do domu (Poštovní schránka, Věci, Kamna…)
poetismus – pouze u nás, pol. 20. let, Manifest poetismu, Teige, Devětsil, experiment
Nezval, Seifert, Biebl, Vančura,…
existencialismus – po 1. sv. válce v Německu, “Jak žít ve světě plném katastrof?”, člověk odcizený,
osamocený, ve vypjatých situacích, volba život/smrt, tragika, svoboda, zoufalství, pocit hnusu
Sartre, (Kafka)  Camus, Orten
socialistický realismus – společenské rozpory, sen o lepší společnosti, hrdinství, kolektivismus,
proletářská poezie
Gorkij, Wolker (Těžká hodina), S.K.Neumann (Rudé zpěvy)