Ivan Olbracht (1882 – 1952) – vlastním jménem Kamil Zeman, narozen v Semilech, syn Antala Staška, po studiích novinářská a politická činnost,levicově orientovaný politik Nikola Šuhaj loupežník – baladický román, v této době se Olbracht zajímal o Podkarpatskou Rus-cicilizací nedotčená krásná země, prastarý vztah lidí k přírodě 2 dějová pásma – vlastní příběh Nikolův (skutečnost) a mýtus (nezranitelnost), z konce světové války a poválečných let, vesnice Koločava Nikola = válečný zběh, odbojník proti křivdě a bídě (zbojník), ztělesnění touhy lidí po svobodě. Charakteristika kraje (krásný,ale zaostalý), pověrčivost, osud Nikoly, jeho bratra, manželky Eržiky, související s celým krajem, scény ze života židů, vojsko, četníci. Osobitá kompozice, prolínání lyrické a epické roviny, přírodní scenérie, psychologie postav, využití reportáže a lidové slovesnosti. Jazyk : základ ve spisovné češtině, ale využívá archaismy, biblická a hebrejská slova, nářečné prvky, hovorové výrazy, v lyrických pasážích poetismy O smutných očích Hany Karadžičové–svět ortodoxních židů, patří do souboru tří povídek, který se jmenuje Golet v Údolí Marie Majerová (1882 – 1967) – narozena v Úvalech u Prahy, redaktorka Rudého práva, meziválečná soc.próza a socialistický realismus, politická činnost Havířská balada – hl.postava Rudla Hudec (je to vedlejší postava z románu Siréna), který pod pseudonymem Jan Zvonař opuští Čechy a odchází za prací do Německa, prožívá období spokojenosti, šťastného rodinného života, obraz hornické bídy-neštěstí v dole, ztráta práce, smrt syna, hospodářská krize – chudoba, návrat do Čech (východisko z krize = lidská solidarita),

Český jazyk

sevřená kompozice, autorka mění styly vyprávění (střídání vypravěčů, zvláštní dialog, vnitřní monolog), po vzoru villonských balad rozčleněna na tři stylisticky odlišné části Vladislav Vančura (1891 – 1942) – prozaik, dramatik, scénárista, režisér, 1.předseda Devětsilu, původně lékař, za okupace v ilegálním odboji, době Heydrichiády zatčen a popraven